Německo hledá, čím nahradit jadernou energii. Reaktory vypne do roku 2022

Krize na Krymu otevřela v Německu debatu o přílišné energetické závislosti země na Rusku. Pro nový přístup k energetické politice se vyslovila i kancléřka Angela Merkelová. Jednotlivé spolkové země ale hají své zájmy, shodly se jen na omezení rozvoje obnovitelných zdrojů energie.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaderná elektrárna Dukovany přečká zemětřesení i povodně | Foto: Michal Malý

Na dnešním energetickém summitu v Berlíně představil ministr pro energetiku a zároveň šéf SPD Siegmar Gabriel směr, kterým by se měla německá energetika ubírat.

„Především by se měl efektivněji řídit rozvoj obnovitelných zdrojů energie, omezit roční výstavba větrných turbín, solárních parku a bioplynáren,“ hlásila z Berlína zpravodajka Českého rozhlasu v Německu Klára Stejskalová, která jednání sledovala.

Přehrát

00:00 / 00:00

O německém energetickém summitu mluvila zpravodajka Českého rozhlasu v Berlíně Klára Stejskalová

Německo plánuje také snížit dotace na zelenou elektřinu. V průměru tam čtyřčlenná rodina zaplatí o 220 eur (asi 6000 korun) víc než v minulosti.

Novou jednotnou koncepci komplikují především zájmy jednotlivých spolkových zemí. Země ze severu se brání omezování větrné energie, protože v Baltském moři se vznikají obrovské větrné parky.

Jižní země kritizují omezování zařízení pro biomasu. Průmyslové srdce Německa jako Porýní-Westfálsko zase nechce omezení těžby černého uhlí.

Obrovskou debatu vyvolává i výstavba koridoru přenosových sítí. Ta zajímá i Česko, protože při přenosu elektřiny po Německu ve směru sever-jih dochází k zatížení české přenosové sítě, přes kterou energie proudí.

Bavorský premiér a tamní starostové se výstavbě vedení vysokého napětí brání, podle nich poškodí ráz krajiny a řada turistických oblastí tím ztratí na malebnosti.

Stožáry vysokého napětí (ilustrační foto) | Foto: Free Digital Photos

Ozývají se i hlasy žádající znovu otevření kontroverzního tématu těžby břidlicového plynu, která se ale příliš nelíbí veřejnosti.

Ministr energetiky Siegmar Gabriel tomu také nakloněný není, přestože podle něj alternativa k ruskému zemnímu plynu zatím neexistuje.

„Rusové plnili dodávky i v dobách studené války. Měli bychom zachovat chladnou hlavu. A frakování – těžba břidlicového plynu – je sporné, protože se používají velmi jedovaté materiály,“ prohlásil v ARD Sigmar Gabriel.

S tím souhlasí i ministryně životního prostředí Barbara Hendricksová, která chce frakování úplně zakázat.

Německo ale nějakou cestu najít musí, protože poslední jaderný reaktor by měl být vypnut v roce 2022. Ozývají se i hlasy volající o prodloužení tohoto termínu.

Pobřežní větrná elektrárna | Foto: Hans Hillewaert

Klára Stejskalová, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme