Německo hledá, čím nahradit jadernou energii. Reaktory vypne do roku 2022
Krize na Krymu otevřela v Německu debatu o přílišné energetické závislosti země na Rusku. Pro nový přístup k energetické politice se vyslovila i kancléřka Angela Merkelová. Jednotlivé spolkové země ale hají své zájmy, shodly se jen na omezení rozvoje obnovitelných zdrojů energie.
Na dnešním energetickém summitu v Berlíně představil ministr pro energetiku a zároveň šéf SPD Siegmar Gabriel směr, kterým by se měla německá energetika ubírat.
„Především by se měl efektivněji řídit rozvoj obnovitelných zdrojů energie, omezit roční výstavba větrných turbín, solárních parku a bioplynáren,“ hlásila z Berlína zpravodajka Českého rozhlasu v Německu Klára Stejskalová, která jednání sledovala.
O německém energetickém summitu mluvila zpravodajka Českého rozhlasu v Berlíně Klára Stejskalová
Německo plánuje také snížit dotace na zelenou elektřinu. V průměru tam čtyřčlenná rodina zaplatí o 220 eur (asi 6000 korun) víc než v minulosti.
Novou jednotnou koncepci komplikují především zájmy jednotlivých spolkových zemí. Země ze severu se brání omezování větrné energie, protože v Baltském moři se vznikají obrovské větrné parky.
Jižní země kritizují omezování zařízení pro biomasu. Průmyslové srdce Německa jako Porýní-Westfálsko zase nechce omezení těžby černého uhlí.
Obrovskou debatu vyvolává i výstavba koridoru přenosových sítí. Ta zajímá i Česko, protože při přenosu elektřiny po Německu ve směru sever-jih dochází k zatížení české přenosové sítě, přes kterou energie proudí.
Bavorský premiér a tamní starostové se výstavbě vedení vysokého napětí brání, podle nich poškodí ráz krajiny a řada turistických oblastí tím ztratí na malebnosti.
Ozývají se i hlasy žádající znovu otevření kontroverzního tématu těžby břidlicového plynu, která se ale příliš nelíbí veřejnosti.
Ministr energetiky Siegmar Gabriel tomu také nakloněný není, přestože podle něj alternativa k ruskému zemnímu plynu zatím neexistuje.
„Rusové plnili dodávky i v dobách studené války. Měli bychom zachovat chladnou hlavu. A frakování – těžba břidlicového plynu – je sporné, protože se používají velmi jedovaté materiály,“ prohlásil v ARD Sigmar Gabriel.
S tím souhlasí i ministryně životního prostředí Barbara Hendricksová, která chce frakování úplně zakázat.
Německo ale nějakou cestu najít musí, protože poslední jaderný reaktor by měl být vypnut v roce 2022. Ozývají se i hlasy volající o prodloužení tohoto termínu.
