Evropskou myšlenku spojování národů se snaží naplňovat ve Frankfurtu nad Odrou

Evropská univerzita Viadrina se nachází v německém Frankfurtu nad Odrou, hned za řekou už jsou ale polské Slubice. Nejen díky své poloze se škola snaží být jakýmsi mostem mezi Východem a Západem.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Univerzita Viadrina se zaměřuje na evropská studia | Foto: Klára Stejskalová

Na nádvoří univerzity je přes poledne rušno, část studentů spěchá na přednášky, další míří do místní menzy.

Stejně tak Christine. 22letá dívka pochází z Bonnu a studuje třetí semestr magisterských evropských studií.

„Baví mě to. Líbí se mi, že se hodně zaměřujeme na zahraniční politiku, speciálně na východní Evropu,“ říká.

Podobně jako většina tamních studentů mluví Christine plynně několika jazyky. Ovládá angličtinu, francouzštinu i španělštinu. Líbí se jí, že univerzitu navštěvují mladí lidé z mnoha zemí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Do Evropské univerzity Viadrina se vypravila zpravodajka Českého rozhlasu Klára Stejskalová

Nadšená je i její polská kamarádka Julia: „Máme tu speciální obor zaměřený na polské právo. Učí nás tu profesoři z Poznaně a Vratislavi.“

Žádná jiná německá univerzita nenabízí možnost studovat souběžně právní nebo daňový systém v Polsku i Německu.

Viadrina, kterou momentálně navštěvuje 6000 studentů z 85 zemí, spolupracuje s mnoha evropskými univerzitami, české nevyjímaje. Absolventi tak mají šanci najít uplatnění prakticky kdekoli v Evropě.

'Snažíme se Evropu zlepšit'

„Ráda bych pracovala v zahraničí. A jelikož mluvím anglicky a francouzsky, myslím, že pro to mám nejlepší předpoklady,“ uvažuje Julia.

Lin Salo už magisterský titul má. Teď pracuje na Evropské univerzitě Viadrina jako vědecká síla. Zaměřuje se na budoucnost Evropy.

Na Evropské univerzitě Viadrina dnes studuje 6000 studentů z 85 zemí | Foto: Klára Stejskalová

„Můj šéf říká, že je pěkné, že studujeme evropskou integraci, ale to neznamená, že máme být eurohujery. Naší úlohou je být kritický, ale to nemá nic společného s rozšířeným protievropským populismem. Vnímáme deficit demokracie v Evropské unii, nedostatek transparentnosti i přehnanou byrokracii. Pódiovými diskuzemi, různými konferencemi a svými vědeckými pracemi se snažíme Evropu zlepšit,“ vysvětluje.

Lin Salo, Christine i další studenti proto také chtějí hlasovat o svých zástupcích v Evropském parlamentu: „Určitě se voleb zúčastním, zatím to sice moc neprobíráme, ale to určitě ještě přijde.“

„Dnes máme v Evropě situaci, jaká tu ještě nikdy nebyla. Kulturní a jazyková různorodost, jiný životní styl i kuchyně jednotlivých národů už nejsou v ohrožení, ale naopak přispívají k obohacení celé Evropské unie. Většina našich studentů se narodila až po příchodu demokracie, takže současný stav berou jako něco samozřejmého, ale ona to samozřejmost není,“ zdůrazňuje prezident Evropské univerzity Viadrina Günter Plauger.

Prezident univerzity Viadrina Günter Plauger | Foto: Klára Stejskalová

Viadrina se považuje za úspěšný evropský model. Stěny univerzitní budovy zdobí fotografie velkých evropských státníků, kteří tam v uplynulých letech zavítali. A škola funguje také jako skutečný most mezi Německem a Polskem.

Studenti už tradičně pořádají pro obyvatele Frankfurtu i Slubic jarní festival. Sami si také organizují společné studentské bydlení.

Váží si hlavně volného pohybu

Třicítka studentů z deseti zemí spolu žije každý semestr ve dvou kolejích. Organizují setkání, zúčastňují se městských akcí a podporují obyvatele obou měst například tím, že jim překládají.

Prosadili také, aby mezi Slubicemi a Frankfurtem jezdila pravidelná městská autobusová linka. Většina studentů z Frankfurtu podle Christine navštěvuje polské Slubice pravidelně.

Německý Frankfurt nad Odrou spojuje s polskými Slubicemi most | Foto: Klára Stejskalová

„Je to hned vedle. Je fajn, že tam můžeme kdykoliv. Člověk se tam navíc dobře nají, je tam lepší nabídka na trávení volného času. Často se procházím po březích Odry,“ přibližuje.

Neumí si ani představit, že před 25 lety něco takového nebylo možné ani na hranici NDR a lidového Polska.

„To, že člověk může cestovat, nemusí mít žádná víza, může mít kontakty a přátele všude v Evropě, je rozhodně dobrá věc,“ přidává se další Christinina kamarádka, tentokrát z Litvy.

„Z mého pohledu je největší předností Evropské unie, že bydlíme v regionu, kde se můžeme volně pohybovat a bezpečně žít,“ uzavírá.


Zvětšit mapu

Klára Stejskalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme