Miškovec pokračuje v kontroverzní snaze vytlačit chudé Romy, za odchod jim nabízí peníze
Zastupitelé v severomaďarském městě Miškovec přijali kontroverzní nabídku pro obyvatele chudinských čtvrtí, které tvoři většinou Romové. Pod záminkou likvidace těchto ghett plánují věnovat až dva miliony forintů – tedy v přepočtu dvě stě tisíc korun – každé rodině, která se z města odstěhuje a nevrátí se přinejmenším dalších pět let. Kam tito lidé půjdou, to už Miškovec neřeší.
Starší romská žena z okrajové čtvrti Miškovce se vyjadřuje rozhodně a jednoznačně: chtějí zůstat na území města.
Pointou plánů města je však vystěhování chudinských rodin, které jsou téměř na sto procent i romské, mimo území Miškovce.
Příspěvek o kontroverzním přístupu k rušení ghett v Miškolci natočil spolupracovník ČRo v Maďarsku Gregor Martin Papucsek
Primátor města Ákos Kriza začíná argumentaci kolem kontroverzního rozhodnutí zeširoka. Říká, že Miškovec má několik „segregátů“, jakýchsi izolovaných ghett na okraji i v centru města. V okolí chudinských čtvrtí je prý také mnohem více kriminálních živlů, zatímco tam, kde už tyto segregované části zbourali, vznikly uspořádané poměry.
Nyní chtějí v Miškovci v tomto procesu pokračovat a zvýšili nabídku obyvatelům ghett. Nemohou je však vyhánět násilím – to je jasné. Primátor Kriza dodává, že se s Romy vždy dohodnou. A protože je potřeba oddělit chudé a kriminální živly, chce město jednat s každou rodinou zvlášť.
A jaká je tedy nabídka města? Miškovec už před deseti lety nabízel asi půldruhého milionu jako odstupné Romům, kteří se vystěhují, nyní tam zohlednili i inflaci a nabízejí až dva miliony, což je zhruba 200 tisíc korun.
Město ví, že v Miškolci za tyto peníze není možné koupit byty s vyšším stupněm komfortu, to lze jen daleko odtamtud. Navíc zmíněnou částku vyplatí pouze tomu, kdo si koupí nemovitost mimo hranice Miškovce a v ujednání je i klauzule, že takto „obdarovaní“ lidé své nové byty nesmějí do pěti let prodat, čili nesmějí se do města vrátit.
Vedení města permanentně konzultuje kroky s cikánskou menšinovou samosprávou. S ní má vynikající vztahy, i když zřejmě ne ve všem se shodnou.
Předseda romské samosprávy Gábor Váradi uznává, že likvidace chudinských čtvrtí je důležitá, ale nesouhlasí s tím, aby se problém ghett přesouval do jiných obcí.
Primátor Ákos Kriza se naproti tomu zaštiťuje zájmem většiny, která si prý žádá klid a pocit bezpečí.