KDU-ČSL nepodpoří daňové změny, které se týkají živnostníků
KDU-ČSL je proti daňovým změnám, které se týkají živnostníků. Ministerstvo financí například navrhuje, aby podnikatelé využívající paušál neměli nárok na slevu na poplatníka. Naopak jim chce vrátit daňovou slevu na děti a manželku, kterou zrušila vláda Petra Nečase. Proti změnám daňových paušálů je opozice. O návrzích resortu financí bude zítra jednat koaliční rada.
Podle návrhu novel daňových zákonů, které ministerstvo financí předložilo, by se měla omezit absolutní výše odpočtu u paušálních výdajů živnostníků využívajících 60procentní paušál. Poplatníci, kteří využívají paušály, ale mají vyšší příjem, nebudou moci uplatnit slevu na dani na poplatníka.
"To nám připadá nešťastné. Živnostníci si zaslouží podporu," komentuje zrušení slevy na dani na poplatníka předseda lidovců a vicepremiér Pavel Bělobrádek s tím, že lidovci návrh na koaliční radě nepodpoří. Zástupci KDU-ČSL jsou ale podle Bělobrádka ochotni diskutovat o stropu pro živnostníky využívající 60procentní paušál.
Na téma daní diskutovali na Radiožurnálu ministr financí Andrej Babiš (ANO) a bývalý ministr financí a první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek
Proti změnám daňových paušálů je i opozice. Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) by se daňová zátěž v příštích dvou letech zvýšila zhruba o 40 miliard korun.
Návrh MF počítá také s navýšením slevy na dani na druhé a další dítě o 100 korun měsíčně. To je ale podle lidovců málo.
„Zvýšení slevy na dani pro druhé a třetí dítě pouze o sto korun, jak je zatím navrhováno z ministerstva financí, pro nás nelze považovat za podstatné zvýšení v duchu koaliční smlouvy. Pro nás je zásadní, že najdou-li se peníze pro návrat slevy pro důchodce, je nutné, aby se v tomto směru zohlednila i výchova dětí pro pracující rodiče,“ tvrdí Bělobrádek.
KDU-ČSL navrhovala zvýšení měsíční slevy pro druhé dítě o 500 korun a na třetí a každé další o 900 korun. Podle dřívějšího vyjádření náměstkyně ministra financí Simony Hornochové by ovšem taková úprava byla příliš velkou zátěží pro státní rozpočet. Odhadla ji na 3,7 miliardy korun.
