Policie chce změnu občanského zákoníku. Kvůli vyšetřování krádeží starožitností
Nový občanský zákoník podle policie zkomplikoval vyšetřování krádeží starožitností. Když detektivové u sběratele odhalí kradené umělecké dílo, musejí majiteli prokázat, že o jeho pochybném původu dobře věděl. Pokud se jim to nepodaří, tak sběratelům starožitnost - často statisícové hodnoty - už většinou nikdo nevezme.
„Socha svatého Rocha byla objevena na aukci v Norimberku,“ říká Lubomír Kleisner z Muzea policie.
„Byla ukradena na Karlovarsku a objevena až v roce 2012,“ dodává a ukazuje přitom na metr vysokou pozlacenou sochu světce.
V Muzeu policie jsou starožitnosti, které zloději ukradli z českých kostelů.
Dopady nového občanského zákoníku na policejní vyšetřování krádeží starožitností zaujaly Markétu Chaloupskou
„Od roku 1990 až 2013 bylo 10 741 takových krádeží. Vyčíslená škoda je asi 1 miliarda 193 milionů korun,“ vypočítává Kleisner.
Třeba jen u sochy svatého Rocha vyčíslili experti škodu minimálně na půl milionu korun.
Sochu vydražila sběratelka umění v roce 2012 v Norimberku. Jenže po návratu do Česka o ni přišla. Policie ji zabavila a vrátila faráři do kostela svatého Vavřince v obci Luka na Karlovarsku.
Zabavit věc není pro policii jednoduché
Od Nového roku, kdy platí nový občanský zákoník, je ale podle kriminalistů situace složitější. V praxi se prý ukázalo, že je velmi problematické kradenou věc zabavit, i přesto, že policie ví, že je odcizená.
Typickým příkladem jsou sakrální památky, které v minulosti patřily církvi, upozorňuje šéf celorepublikové kriminálky Milan Pospíšek:
„V reakci na účinný občanský zákoník, byť budeme vědět, že ta věc je odcizená, nebudeme schopni to prokázat.“
A sběratelé umění této kličky lehce zneužívají. Objednají si krádež sochy a následně ji přes starožitníka koupí. Tím obchod legalizují.
Na policii pak je, aby dokázala, že nový majitel dobře věděl, že je kradená. A to je složité. Policisté proto žádají poslance o změnu zákoníku.
„My to sami budeme za policii iniciovat,“ říká Pospíšek.
Podporu mají například u šéfa sněmovního bezpečnostního výboru Romana Váni z ČSSD:
„Pokud by to policie dala jako připomínku skutečně velkého problému, tak bychom se tím samozřejmě zabývali.“
Hostem ve vysílání Radiožurnálu byl šéf bezpečnostního výboru sněmovny Roman Váňa z ČSSD
O možné změny se ale zřejmě svede boj. Spoluautor občanského zákoníku František Korbel si za novou úpravou stojí.
„Pokud je věc kradená a pokud se vlastník přihlásí do tří let, tak se věc vrátí vlastníkovi. Takže v tomto ohledu je více chráněn vlastník.“
I policie přiznává, že kdyby s nimi církev jako vlastník starožitností více spolupracovala, vymáhání by bylo snadnější.
Policejní odborníci v současné době pracují na rozšíření aplikace v rámci databáze uměleckých děl. Podle Romana Váni by měl systém v budoucnu odcizená díla sám vyhledávat na internetu po celém světě například podle fotografií nebo rozměrů.
Vykrádání kostelů se v Česku rozmohlo zejména po revoluci. V 90. letech narostl počet takových případů dvacetinásobně.
Všechny ukradené umělecké předměty proto policie zveřejňuje na svém webu.
