Byznys ubytovávání chudých musí zastavit legislativa i obce, říká Marksová
Po celém Česku přibývá ubytoven pro sociálně slabé a nepřizpůsobivé. Lidé v jejich okolí se bojí vyšší kriminality a rasově motivovaných konfliktů. Ministerstvo práce a sociálních věcí o problému ví. Pokud bude podle ministryně Marksové ale vůle řešit problém i na straně obcí, bude řešení snazší.
Jedním z míst, kde má nově vzniknout ubytovna, je i Lenora na Prachaticku. Místní ji ale nechtějí, a proto sepsali petici a odeslali ji do parlamentu.
„Na vině je skutečně naše legislativa. Je to náš stát, který tuto problematiku dělá, který tady způsobuje vznik těchto ubytoven, ze kterých se posléze bohužel stávají i ghetta,“ říká starostka Lenory za ODS Jaroslava Krnáková.
Jak hodlá Ministerstvo práce a sociálních věcí řešit situaci, kdy se ubytovávní nejchudších stává byznysem, vysvětlovala v Ranním interview Radiožurnálu ministryně Michaela Marksová
Starostka se zlobí, že zákon zlegalizoval byznys s lidmi v tíživých situacích. Státní peníze dostávají podnikatelé, kteří ubytovávají problémové a sociálně slabé lidi a tím na nich vydělávají.
„Máme strach z toho, že ke kriminalitě dojde, a máme strach z toho, že jak děti, tak ženy, budeme mít o ně strach, protože ta kriminalita tady nastane, a budeme hledat cesty, abychom to svým způsobem trošku zamezili,“ říká místní muž.
Plány na proměnu hotelu na ubytovnu má v Lenoře Robert Salivar. „Termín sociálně slabý ze zákona neexistuje a nevím, kde tady tyhle věci kdo bere? Snižuje se standard ubytování, postupuji podle zákonů České republiky, tím to hasne. Nevidím dál, co k tomu bych měl komu říkat,“ říká.
Oficiální odpověď z parlamentu starostka Lenory zatím nemá.
O problému, že se lidé kvůli ubytovnám pro sociálně slabé obracejí na stát, aby ten rostoucí počet zastavil, ví i ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD.
„Ale musím říct, že jenom stát to určitě nezastaví. Musí to dělat stát ve spolupráci s obcemi,“ dodává Michaela Marksová.
První pomoc už z jejího resortu vyšla. Do Poslanecké sněmovny předložili návrh novely zákona o hmotné nouzi, který má především zamezit tomu, aby se provozování ubytoven pro nejchudší stalo výnosným byznysem.
Sociálně slabí na Šluknovsku často platí nájem podle počtu osob, ne podle velikosti bytu
Číst článek
„Za jeden z obrovských problémů považuji to, že naprostá většina obcí v této zemi zprivatizovala téměř veškerý svůj bytový fond,“ vysvětluje Michaela Marksová hlubší kořeny problému.
Například Litvínov prodal celé domy na panelovém sídlišti, ve kterých žijí nejchudší lidé, v aukci.
„Jak jsem řekla, že novela zákona o hmotné nouzi je takovou první pomocí, tak samozřejmě krok, který by měl toto systémově řešit, je zákon o sociálním bydlení,“ dodává Michaela Marksová.
V obcích na Šluknovsku podle všeho podnikavci přišli na způsob, jak toto opatření obejít. Pokud se jim sníží příjem z dávek na nájem, nájemníkům zvýší zálohy na energie. Úřady totiž můžou vyplácet dávky buď na nájem, nebo na energie. Nájemníci si pak navýšené zálohy opět nechají proplatit z dávek.
Ministryně práce a sociálních věcí si nechala stav na Šluknovsku prověřit. Závažné pochybení, které by se vymykalo normálu, ale nenašla. „Nevylučuji, že někde výjimečně, kde kontrola Úřadu práce ještě nefunguje tak, jak má, se takové věci dějí. Ale my jsme to v nějakém plošném měřítku, které by skutečně ukázalo vysoké dávky na energie, se nám to neukázalo,“ dodala.
Schválená novela zákona o hmotné nouzi a zákon o sociálním bydlení by mohly začít platit od 1. ledna 2015.
