Chátrající památky by stát měl zachránit i za cenu vyvlastnění, míní zástupce ombudsmanky

Zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček se vyslovil pro razantní přístup státu, pokud by vlastníci chátrajících památek byli liknaví k opravám nařízeným ve veřejném zájmu. Současný zákon k záchraně památek před zničením někdy nestačí. Podle Křečka by stát měl uhradit náklady na nejnutnější opravu nejohroženějších památek - a ty pak žádat po jejich majitelích. Pokud nebudou mít peníze, bylo by možné památku vyvlastnit.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Stanislav Křeček

Stanislav Křeček | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

„Připravuje se nový zákon o památkové péči,“ poznamenal Stanislav Křeček. „Máme asi 40 tisíc nemovitých památek a přes 700 je ohrožených.“

„Stát by se měl podobně jako v jiných případech, kdy nařizuje opravy ve veřejném zájmu, postarat i v případech, kdy vlastník tuto povinnost nesplní. Udělat to na jeho náklad a samozřejmě pak je možné na úhradu dluhu, který byl vynaložen, památku nějakým způsobem vyvlastnit,“ míní Křeček.

Přehrát

00:00 / 00:00

Chátrající památky by stát měl zachránit i případným vyvlastněním, míní zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček

Primární není vyvlastnění, ale nařízení oprav

„Prvotní není vyvlastnění, prvotní je nařízení oprav,“ upřesnil zástupce ombudsmanky. „Jestli chce stát chránit 40 tisíc nemovitých památek, tak samozřejmě musí vytvořit předpoklad, aby ochrana byly efektivní.“

Ředitel odboru památkové péče ministerstva kultury Jiří Vajčner chápe možné vyvlastnění jako krajní řešení, dává přednost pozitivní motivaci majitelů památek ze strany státu.

„Stát a zejména ministerstvo kultury je při záchraně kulturních památek velmi aktivní. Má své památkové programy, prostřednictvím kterých se snaží pomoci právě vlastníkům, kteří nemají dostatek finančních prostředků a opravují kulturní památky.“

Rožmitál pod Třemšínem. Chátrající zámek | Foto: Ľubomír Smatana

Vajčner by za krajní případ pro případné vyvlastnění považoval, kdyby byly vyčerpány všechny možnosti dané zákonem pro záchranu velmi významných hodnot.

„A obrovské kulturní hodnoty by nešly zachránit jiným způsobem,“ uvedl Jiří Vajčner.

Pomocná ruka i razantní postup

„Bohužel, ve velké většině berou občané vlastnictví kulturní památky jako přítěž bránící v okamžitém zisku, v okamžitém zhodnocení nemovitosti. A to je největší problém,“ řekl Stanislav Křeček.

Jak ale zdůraznil, v případech, kdy vlastník nemá peníze na opravy, měl by mu stát nabídnout pomocnou ruku.

„Ale tam, kde je vlastník nečinný úmyslně, tak je podle mě na místě mnohem radikálnější postup, než dosud,“ zdůraznil zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček.

Vladimír Kroc, Milan Kopp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme