Německý prezident Frank-Walter Steinmeier vůbec poprvé od konce války uctil památku československých parašutistů. Podle české konzulky Kristiny Larischové je nacismus stále v povědomí veřejnosti.
Rozhlasová stanice Deutschlandfunk ve svém zpravodajství zdůraznila opakovaná prohlášení obou prezidentů o tom, že vztahy Německa a Česka jsou nejlepší v historii
Steinmeier u kostela položil věnec, poté zamířil na prohlídku krypty. Památník navštívili v minulosti i rakouský prezident Fischer, britský princ Charles či nynější britský premiér Boris Johnson.
Steinmeier do Národního památníku hrdinů heydrichiády přijde jako první hlava německého státu. Setká se i s prezidentem, premiérem a předsedy sněmovny a Senátu.
Namibie byla v letech 1884 až 1915 jako Německá jihozápadní Afrika kolonií Německé říše. Císařské vojsko způsobilo v letech 1904 až 1907 smrt 75 000 až 100 000 domorodců z kmenů Hererů a Namů.
Özlem Türeciová a Ugur Sahi převzali vyznamenání od prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. Vědci podle svých slov nestojí o peníze, ani nekritizují konkurenci, jejich posláním je věda.
Jakkoli nejsou k dispozici výzkumy, které by potvrdily, že se pandemie přednostně šíří ve výrobních závodech, z pohledu předběžné opatrnosti se vyplatí provozy uzavřít.
Část projevu prezident věnoval německé solidaritě v rámci Evropy. „Německo nemůže z krize vyjít silné a zdravé, když silní a zdraví nebudou naši sousedé,“ uvedl.
Německý prezident si povzdechl, že jsme se nepoučili z let 1945 a 1989 a politika se stává stále destruktivnější. Čína si podle něj vybírá, které aspekty mezinárodního práva bude dodržovat.
U mikrofonu se v památníku vystřídali izraelští představitelé i zahraniční hosté. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu slíbil, že holokaust se opakovat nebude.
Všichni během ceremoniálu, v němž zazněly i hlasy mladých lidí ze čtveřice visegrádských zemí, do mezer zdi zasunuli růže. Ve stavbě, která Berlín dělila od roku 1961, tak symbolicky udělali otvory.
Podle ukrajinských i ruských expertů by rozhodnutí mohlo výrazně přispět k realizaci minských dohod o míru na Donbasu z roku 2015, kde od počátku války před pěti lety zemřelo přes 13 tisíc lidí.
Už dříve ohlásili účast na posledním rozloučení s Chirackem německý prezident Frank-Walter Steinmeier, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker nebo belgický premiér Charles Michel.
„Skláním se před oběťmi přepadení Wieluně. Skláním se před polskými oběťmi německé krutovlády. A prosím o odpuštění,“ řekl Frank-Walter Steinmeier na vzpomínkové akci ve středopolské Wieluni u Lodže.
Polští organizátoři akcí k 80. výročí začátku druhé světové války mění seznam účastníků. Do Varšavy nepřiletí americký prezident Donald Trump, zato se tam objeví německá kancléřka Angela Merkelová.
Hlavní vzpomínková akce se uskutečnila v berlínské ulici Bernauer Strasse, kterou zeď před 58 lety rozdělila. Věnec zde položil berlínský primátor Michael Müller i další politici.
Zeman s bývalým eurokomisařem zodpovědným za rozšíření Evropské unie diskutoval především o budoucnosti evropské osmadvacítky, o brexitu nebo o příštím evropském rozpočtu.
Steinmeier v projevu na konferenci The Struggle for Democracy v Los Angeles vyjádřil obavy, že vztahy Evropy s USA by mohly utrpět nenapravitelné škody.
Angela Merkelová je kancléřka, která neprohrává. Je vytrvalá, má buldočí povahu, dokáže se zakousnout do věci a nepustit. Nejedná spontánně, ale vždy promyšleně, o dva kroky napřed.
Spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier začal jednat s lídry parlamentních stran. Ve své berlínské rezidenci na zámku Bellevue přijal vedení strany Zelených a později také lídry liberální FDP.
Psychoteror - tak popsali jednání o německé vládní koalici vyjednavači Zelených. Ti z neúspěchu takzvané jamajské koalice viní Svobodné demokraty, kteří od jednacího stolu v neděli odešli.
Poprvé po sedmi letech přiletěl do Moskvy německý prezident. Frank-Walter Steinmeier se ve středu odpoledne setkal s ruským prezidentem Vladimírem Putinem.