Největší milník československé historie je sametová revoluce, myslí si Češi i Slováci

Takzvanou sametovou revoluci v roce 1989, která vedla v tehdejším Československu k pádu komunistického režimu, považují Češi i Slováci za nejvýznamnější historickou událost své země. Vyplývá to z výsledků společného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Sociologického ústavu Akademie věd ČR a Sociologického ústavu Slovenské akademie věd, jehož výsledky v pondělí zástupci obou institucí zveřejnili na tiskové konferenci.

Průzkum Praha/Bratislava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Listopad 1989 - Fotoarchiv Jirky Venclíka | Foto: Ústav pro studium totalitních režimů

Za klíčový milník v historii označilo sametovou revoluci 62 procent Čechů a 49 procent Slováků. V „českém“ žebříčku na dalších místech skončily vznik a období první Československé republiky (1918-1938) a takzvané pražské jaro a také okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy v roce 1968. Právě sametovou revoluci a ČSR Češi hodnotí nejkladněji.

Slováci mezi nejvýznamnější historické události kromě sametové revoluce zařadili rozdělení Československa a vznik samostatného Slovenska na začátku roku 1993 a vstup země do EU v roce 2004.

Nejznámější listiny české historie. Na Hradě si lidé mohou prohlédnout Zlatou bulu sicilskou a bulu Karla IV.

Číst článek

„V České republice je významná sametová revoluce a období první Československé republiky. Na Slovensku jsou také hodnoceny pozitivně, ale s nižším podílem,“ řekla k výsledkům sondáže socioložka CVVM Paulína Tabery.

Holokaust i 2. světová válka

Podle slovenské socioložky Zory Bútorové Češi mezi klíčové historické události zařadili i negativní období, jako například druhá světová válka a holokaust, Slováci se při odpovědích zaměřili spíše na pozitivní milníky v historii země. Dodala, že Slováci mají ve srovnání s Čechy méně vyhraněné názory na historické události či osobností.

Z osobností 20. a 21. století Češi pozitivně hodnotí hlavně prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, dále Jana Palacha, který se upálil na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti po zmiňované vojenské invazi do Československa, a také někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla. Naopak, nejhoršího hodnocení se dostalo představitelům komunistického režimu, a to Klementu Gottwaldovi, Gustávu Husákovi a Vasilovi Biľakovi.

Slováci nejkladněji hodnotili spoluzakladatele ČSR Milana Rastislava Štefánika, dále představitele tzv. pražského jara 1968 Alexandera Dubčeka a rovněž Masaryka. Podobně jako v Česku i na Slovensku na opačném konci žebříčku skončili Biľak, Gottwald, ale také prezident válečného slovenského státu Jozef Tiso či bývalý premiér Vladimír Mečiar.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme