Zemřel svatý Václav ve 28, nebo 44? ‚Ani současná věda to nemůže rozsoudit,‘ říká antropolog

O svatém Václavovi, patronovi České země, nevíme vlastně skoro nic. Neznáme rok narození, nevíme, jestli měl rodinu a dokonce ani kdy byl zavražděn. Podle legend to bylo pondělí, ale kterého roku? Bylo Václavovi 28 nebo 44? Na tom se odborníci neshodnou. Máme jedinou jistotu, že kosterní ostatky, včetně lebky, uložené v katedrále svatého Víta, jsou velmi pravděpodobně knížete. Dokázala by současná antropologie určit přesnější věk knížete?

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lebka Svatého Václava | Foto: Jiří Hadač / CNC | Zdroj: Profimedia

„Spíš bych řekl, že bychom došli k jinému. Jestli by byl přesnější, nebo ne, to by ukázal až výzkum, protože pokud bychom to věděli, tak to nemusíme dělat, to je jasné,“ s úsměvem říká profesor Jaroslav Brůžek z Katedry antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Dozvíme se někdy, kolik vlastně bylo knížeti Václavovi v době smrti? To si poslechněte v reportáži Evy Kézrové

Podle něj by se pro průzkum Václavovy lebky daly využít současné přístroje. „Dneska lékařská zobrazovací technika, celé computer tomografie – CT – mikrocomputer tomografie i na zubech. Šla by aplikovat celá řada metod, ale nedělejme si příliš iluzí, že bychom snížili ten interval. Rozpor tady existuje, každá vědecká disciplína hájí své zdroje. A proto pan profesor Vlček hájil zdroje z lékařství a antropologie a pan profesor Třeštík hájil své legendy a své písemné prameny. Pravda je někde uprostřed,“ popsal Radiožurnálu profesor Brůžek.

Historik Dušan Třeštík díky zkoumání kronik a legend dospěl k závěru, že Václav byl Boleslavem zavražděn v roce 935 a to ve věku kolem 28 let. Naproti tomu antropolog Emanuel Vlček, který v osmdesátých letech minulého století podrobně zkoumal kosterní ostatky a především dochované zuby knížete, nechává Václava žít o deset až 20 let déle.

Nedostatek srovnání

„Nemůžeme je žádným způsobem rozsoudit, pravdu mohou mít oba dva, protože máme jedince mladé, kteří mají známky stárnutí na svých zubech starší vzhledem k svému chronologickému věku, a pak je to i naopak,“ vysvětluje Brůžek.

Den české státnosti připomíná národního patrona. O životě knížete Václava přitom moc nevíme

Číst článek

Čím jsou totiž kosterní ostatky starší, tím větší je rozptyl odhadu věku. Antropologové pracují se třemi základními skupinami - věk do 30, do 60 a nad 60 let.

Problém je podle profesora Brůžka především v tom, že pro dávnou historii neexistuje dostatek srovnávacích skupin, kdy bychom mohli říct, že například v 10. století vypadal třicetiletý člověk tak a tak.

„Abychom mohli testovat metodu, potřebujeme znát jedince skutečného dožitého věku a to u minulých populací známe s jistou nadsázkou pouze u jednotlivců, jako jsou knížata, králové a podobně, ale běžní smrtelníci před 300, 400 lety nevěděli možná ani rok svého narození. Věk se počítal podle toho, jak člověk vypadal, podle toho skutečného biologického věku,“ dodal Brůžek.

‚Letokruhy‘ na zubech

Profesor Emanuel Vlček při svém průzkumu lebky svatého Václava použil před 40 lety tehdy revoluční Gustafsonovu zubní metodu, která byla ale později označena za diskutabilní.

Svatý Václav měl zřejmě syna. Arabové v 10. století psali o vladaři jménem Basklabič

Číst článek

Zuby jsou ovšem dobrým vodítkem a tak vědci metody neustále vylepšují a teď, jak přibližuje Anežka Kotěrová z Přírodovědecké fakulty, existuje způsob odhadu věku nezávislý na srovnávacích datech.

„Dnes velmi populární a rozvíjející se – ještě není úplně zaběhnutá - je metoda cementochronologie, kde dochází k transversálnímu řezu zubu a počítají se – podobně jako u stromů letokruhy – nárůsty cementu na kořenech zubů. Tato metoda se zdá být velmi přesnou. Je otázka, jak by to bylo na archeologickém materiálu, to ještě není v současné době prozkoumáno, ale zdá se, že by mohla do budoucna být velmi dobrá,“ myslí si Kotěrová.

Zatím je ale tato metoda destruktivní a zub se při ní zničí. A to pro tisíc let starou lebku svatého Václava není zrovna ideální. Nicméně vědci pracují na dalších variantách.

Eva Kézrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme