Čeští vědci v JAR zjišťují, proč patří savany mezi druhově nejbohatší ekosystémy na světě

Savany patří mezi nejbohatší ekosystémy na světě. Proč tomu tak je, to se snaží zjistit čeští vědci z Akademie věd a Univerzity Karlovy. Jejich výzkum v Krugerově národním parku v Jihoafrické republice je tak rozsáhlý a podrobný, že českým expertům nedokážou konkurovat ani výzkumníci ze zahraničí.

Pretoria (JAR) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čeští experti v Krugerově národním parku, který je velikostně srovnatelný s Moravou, vytipovali 60 ploch, na kterých detailně zkoumají rostliny, ptáky, hmyz nebo třeba netopýry | Foto: Ondřej Novák | Zdroj: Český rozhlas

Krugerův národní park přitahuje vědce z celého světa, takže přijít s něčím opravdu originálním není jen tak. Výzkumníci se tam obvykle zaměřují na populární témata, jako jsou sloni nebo nosorožci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Čeští vědci zjišťují, díky čemu jsou jihoafrické savany tak bohaté

Čeští experti ale přišli s plošným výzkumem celého parku o velikosti Moravy. Vytipovali 60 ploch, na kterých detailně zkoumají rostliny, ptáky, hmyz nebo třeba netopýry. Doplněna o údaje z fotopastí dávají nasbíraná data dokonalý přehled o tom, co napříč parkem žije.

Savany patří vedle deštných pralesů z hlediska biodiverzity k nejbohatším prostředím na světě. Nekonečné pláně poseté mozaikou stromů a keřů skýtají nepřeberné množství malých biotopů, ve kterých si na své přijde mnoho specializovaných rostlinných a živočišných druhů, které by v jiném typu krajiny neměly šanci.

Důležitá je taky role slonů, kteří svým spásáním a udupáváním udržují jihoafrické savany otevřené a chrání je před zarůstáním. A vzhledem k tomu, že vědci obecně varují před obrovským úbytkem biodiverzity v souvislosti s činností člověka, je takový výzkum důležitý k pochopení toho, co přesně může bohatost druhů podpořit a co naopak biodiverzitě škodí.

Výzkum v jihoafrické divočině ale není procházka růžovým sadem. Zvířata, která turisté s nadšením pozorují z terénních automobilů, můžou pro vědce pracující v terénu představovat i smrtelné nebezpečí.

Čeští vědci tak mají řadu historek o tom, jak přímo na výzkumných plochách potkali stáda slonů, hrochy či hyeny. Díky zkušeným pracovníkům národního parku, kteří je doprovázejí na každé cestě na výzkumné plochy, ale všechna blízká setkání s divokými zvířaty dopadla dobře.

Ondřej Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme