Tisíce keporkaků míří každý rok k Havaji. Aby cestu přežili, musí pořádně přibrat, sledují to vědci
Na planetě je jen málo oblastí, jejichž flóru a faunu lidé poznamenali tolik jako Havajské ostrovy. Nejizolovanější souostroví na světě bylo kdysi rájem ptáků, z nichž mnohé už nikdy na vlastní oči nespatříme. Dnes platí Havaj za místo s nejvíce ohroženými druhy na světě. A patří mezi ně i řada mořských savců.
Na přelomu zimy a jara připlouvá ke břehům havajských ostrovů z daleké Aljašky až deset tisíc keporkaků, aby tu jejich samice porodily mláďata. Vyhlídky u Makapu’u Pointu jsou vybavené dalekohledy i příjemnými místy, kam se posadit a zkoušet štěstí.
Když fouká vítr, je hladina vody neklidná a gejzíry vody vypouštěné obrovskými tvory zanikají v bílé pěně vln. „Podívej, támhle, jak se to vlní, tam právě jedna velryba plácala ocasem,“ ukazuje mi Eva Majerová, Češka žijící na Havaji a výzkumnice, která má zkušenosti s monitorováním velryb z dobrovolnické práce v Mosambiku.
Nejblíž na sto yardů
Turistům, kteří nemají podobně jako Eva Majerová vytrénovaný zrak, nabízí v sezoně řada organizací plavby s pozorováním mořských savců. Je to ale ošemetný podnik. Aby se mohli tvorové rozmnožit, potřebují klid. Proto federální zákony nepovolují přiblížit se k velrybě blíž než na sto yardů (asi devadesát metrů).
Dron je pro Martina Van Aswegena jeho hlavním výzkumným nástrojem. Zkoumá tělesnou kondici populací keporkaků. „Za dvacet minut natočíme video, které nám umožní získat dostatek záběrů zvířete z vrchu, přeměřit jeho délku a na základě toho odhadnout i váhu,“ vypráví.
Důležitost váhy
Keporkakové většinu roku plují ve vodách u Aljašky a krmí se, protože během čtyřměsíčního pobytu na Havaji žádanou potravu dostupnou nemají. Proto se musí „předzásobit“.
Pokud nenajdou dostatek jídla a nenabydou určitý objem, jejich cesta na Havaj za rozmnožováním je v ohrožení. Martin tak prostřednictvím dronů odhaduje, jestli se savcům daří přibrat potřebnou váhu.
„Používáme drony, které jsou běžně komerčně dostupné, ale předěláváme si je pro naše účely. Zvláště abychom byli schopni určit výšku, z jaké dron pořizuje záznam, a mít tak přesné údaje,“ popisuje.
Výpočty obstarává novozélandský software, který lze nakalibrovat na různé tvory. A toho využívá také Martinův kolega Fabien Vivier.
Levné a efektivní
Havaj je domovem několika druhů delfínů, zejména delfínů dlouholebých, kteří rádi vyskakují nad hladinu. A právě na ty se zaměřuje Fabien.
Zvířecí akrobati se v noci krmí a přes den vplouvají do chráněných zátok odpočívat. Jsou velmi citliví na ruch a lidé se k nim nesmí přibližovat na pětačtyřicet metrů. Proto se podle Martina malé bezpilotní letouny hodí: „Drony jsou v porovnání s helikoptérami nebo letadly tiché, levné a efektivnější.“
Koráli blednou alarmující rychlostí. Záchranu pro ně hledá v havajské zátoce Češka Eva Majerová
Číst článek
Pro přesné výsledky je důležité zachytit zvířata v momentě, kdy se vynořují. Nachází-li se v hloubce, je těžké odhadnout, v jak velké, a data jsou zkreslená. Správnost výpočtů kontroluje Fabien srovnáváním s měřením delfínů chovaných v nedalekém zařízení na Oahu. Zajímá ho ale především ochrana těch žijících volně.
„Delfíni trpní mnohými lidskými aktivitami – činností armády, turismem, ale i klimatickou změnou. Když nemají ideální podmínky, méně jí, méně se reprodukují a populační počty mohou rapidně klesat. Když získáme tvrdá data, že daná populace neprospívá, můžeme zahájit nutné ochranářské kroky.“
Podle mořských biologů setkání s lidmi delfíny vyčerpává a nezbývá jim pak dostatek energie pro shánění potravy a vlastní obranu. Opakovaná setkání s lidmi dohnala některé delfíny k tomu, že opustili svá přirozené prostředí a hledají nová místa k odpočinku.
Ta jsou ale často méně bezpečná. I proto je klíčové, aby turisté přijíždějící do oblastí, kde se ohrožení vodní savci vyskytují, respektovali zákony chránící potřeby zvířat.
Satelitní technologie používají vědci i ke zkoumání korálů. Co ukazují? A proč si výzkumníci vypomáhají i drony? Sledujte Vědecké dobrodružství z Havaje mezi korály a mořskými savci každý všední den na Českém rozhlasu Plus v 7.25.
