Za den o polovinu víc. Poslanci podpořili rušičky za 960 milionů, obrana je koupila za 1,45 miliardy

Stačil jen jeden den, aby zakázka na nákup osmi mobilních rušiček komunikace pro armádu změnila cenu z 960 milionů na 1,453 miliardy korun. Původně ministerstvo obrany v rozpočtu, který předložilo poslaneckému výboru pro obranu, počítalo s necelou miliardou. Jen o den později ale kolegium ministra schválilo částku o více než polovinu vyšší, jak nyní zjistil server iROZHLAS.cz. Poslanci to označili za pohrdání.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Stačil jen jeden den, aby zakázka na nákup osmi mobilních rušiček komunikace pro armádu změnila cenu z 960 milionů na 1,453 miliardy (ilustrační foto) | Foto: Jana Samcová | Zdroj: Armáda ČR

Zakázka na rušičky pro armádu zadaná „napřímo“ bez výběrového řízení vzbuzuje zájem od začátku. Problémem bylo nejen neustálé posouvání termínu podpisu smlouvy, ale hlavně rostoucí cena. V tiskové zprávě z konce loňského dubna ministerstvo obrany uvádí, že „předpokládaná hodnota zakázky je 793,3 milionů korun bez DPH“. Na začátku října už ale odhaduje, že „hodnota dodávek komponentů činí v souhrnu 1,031 miliardy korun bez DPH“.

Ministerstvo obrany objednalo nákup osmi mobilních stavebnicových komunikačních rušičů (STARKOM) na podvozku Tatra 815 8x8 u Vojenského výzkumného ústavu bez výběrového řízení. Systémy mají nahradit starší mobilní rušiče MORUŠ, které vyvinul Vojenský výzkumný ústav a které v roce 1996 a 2005 nahradily starší sovětské stroje. Nový rušič STARKOM má podle tiskové zprávy resortu „plnit shodné funkcionality se stávajícími rušiči, ale s využitím moderních a perspektivních technologií“.

„V rámci vyjednávání o ceně došlo k navýšení kalkulovaného objemu finančních prostředků především kvůli nárůstu cen speciálního materiálu elektronického boje, podvozkové platformy, automatizovaných stožárů, certifikovaných kontejnerů, kvalifikované práce a energií oproti kalkulaci ve specifikaci Armády České republiky z roku 2016,“ vypočítal na dotaz serveru iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva obrany Jakub Fajnor. „Do výsledné ceny se také promítl například požadavek na nadstandardní řešení mobility systému,“ doplnil Fajnor.

Do návrhu státního rozpočtu, který schvaloval sněmovní Výbor pro obranu, se dostala cena 960 milionů s DPH. „Na Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR byla 13. listopadu 2019 prezentována data ke 31. červenci 2019 (rozpočet byl sestavován v letních měsících – pozn. red.),“ vysvětlil Fajnor. Výbor doporučil rozpočet ke schválení.

Obrana koupí rušiče STARKOM pro vedení elektronického boje za 1,45 miliardy

Číst článek

Už o den později – 14. listopadu – pak kolegium ministra schválilo cenu ve výši 1 453 253 560 korun s DPH. „Bez schválení kolegiem ministra obrany by nebylo možné přistoupit k podpisu smlouvy,“ podotkl Fajnor.

Navýšení ceny pak bylo podle něj podrobně doloženo „v žádosti o změnu Registrace akce na Ministerstvu financí ČR, které ji odsouhlasilo dne 20. listopadu 2019“. Konečnou cenu také schválil znalec.

Smlouvu na nákup pak náměstek ministra obrany pro vyzbrojování a akvizice Filip Říha podepsal s ředitelem Vojenského výzkumného ústavu Pavlem Čudou 13. prosince loňského roku s cenou 1,453 miliardy korun. Tedy přesně měsíc poté, co poslanci schválili o třetinu nižší náklady.

Pohrdání výborem

Mluvčí Fajnor hájí postup ministerstva tím, že poslance při jednání upozornili na vyšší cenu: „Zástupci resortu na zmíněném zasedání výboru upozorňovali, že v rozpočtu ještě proběhnou změny vyvolané akvizičním procesem, tedy jednáními s dodavateli.“

Armáda koupí nové pasivní radary Věra za 1,5 miliardy, dva komplety vojáci obdrží do tří let

Číst článek

S tím ale členové výboru nesouhlasí. „Pro mě je to absolutně nepochopitelné a nedokážu si to vysvětlit. Nevím, proč ministerstvo obrany, když jsme schvalovali rozpočet dva dny, nás o tom neinformovalo. Mně se to spíš zdá, že nám nechtějí nic říct a řeknou maximálně to, co se provalí. To si myslím, že je absolutně špatně,“ řekl serveru iROZHLAS.cz poslanec Pavel Růžička (ANO).

Podle Karla Krejzy (ODS) jednání resortu „zavání až pohrdáním výborem“. „Ministerstvo si vůbec neváží a vůbec nerespektuje výbor pro obranu. Považuji to za skandální, protože tu informaci měli zcela jistě dřív, než jsme dostali k projednání rozpočet.“

Krejzu navíc překvapila rychlost, s jakou resort postupoval. „Některé věci projednáváme několik měsíců, ne-li let, a k podpisu nedojde a tady se v podstatě řekne, že je to v nějakém strategickém výhledu a pak se dozvíte, že smlouva je podepsaná a všechno se to stalo v období Vánoc, kdy výbory nezasedají,“ nechápal poslanec.

Nové radiolokátory za 3,5 miliardy korun. Resort obrany podepíše smlouvu s Izraelem 5. prosince

Číst článek

Pochybnosti vzbuzuje také záloha ve výši více než tří čtvrtin celkové částky, tedy přes 1,1 miliardy, kterou postupně zaplatí stát výzkumnému ústavu.

„Budu se ptát, z čeho to vychází, protože po nástupu náměstka Říhy se zvedla penále pro firmy, které armádě dodávají, a zvedla se obrovským způsobem,“ divil se Růžička. „Samozřejmě rozumím firmám. Mají nést nějaké riziko, tak to naúčtují ministerstvu obrany v rámci ceny. Ptám se, zda si někdo promyslel, že penalizace bude až takto vysoká a bude se takto hodně promítat do koncové ceny daného výrobku. Osobně si myslím, že je to špatně.“

Podle Fajnora není poskytnutí zálohy 77 procent nic neobvyklého. „Neposkytuje se jednorázově, ale je rozložena v čase na jednotlivé platby a je zúčtována oproti dílčím dodávkám rušičů,“ vysvětlil a Krejza mu dává za pravdu s tím, že v tomto případě jde o specifickou situaci. Resort totiž neobchoduje se soukromou firmou, ale podnikem zřízeným ministerstvem obrany.

Stejně jako u radarů

Situace kolem systému STARKOM připomíná Růžičkovi jinou armádní zakázku, a to na nákup dvou kompletů pasivních radiolokátorů DPET, o které se mluvilo v minulých dnech. „U této věci je to obdobné, jako to bylo u pasivních radiolokátorů. V rozpočtu na rok 2020 jsme schválili nějakou částku a tato částka narostla minimálně o 500 milionů. Jako členové výboru pro obranu jsme o tom ani nevěděli,“ popsal Růžička.

Šlo o nekonečný příběh, řekl premiér k nákupu pasivních radarů. Babiš i Metnar zakázku prověří

Číst článek

I nákup radiolokátorů byl zadán napřímo a to české firmě ERA a cena vyrostla ze 780 milionů korun na 1,5 miliardy. Ministr Lubomír Metnar (za ANO) ale nákup hájí a zdůrazňuje, že obrana pořizuje nejmodernější pasivní sledovací systémy odlišné od dodávek pro NATO před šesti lety. Vedle růstu cen a vývoje technologií je český systém bojový, plně autonomní, mobilní s balistickou ochranou, uvedl ministr. Navzdory tomu rozhodl, že nákup prověří nezávislé orgány ministerstva obrany.

Základem systému DPET jsou nové pasivní sledovací systémy Věra NG. V každém kompletu je kromě radiolokátorů pět nákladních vozidel Tatra T-815 8x8, terénní automobily, stany, potřebná výpočetní technika a další součásti.

Pasivní radiolokátory přijímají elektromagnetickou energii z okolí, samy ale žádné signály nevysílají. Radar je proto nemůže odhalit. Dokážou sledovat mnoho cílů současně. Vojáci by měli komplety dostat v letech 2021 a 2023.

Petr Jadrný, kno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme