Změna k nepoznání. Varianta delta je 2,5krát nakažlivější, ztrátu čichu střídá rýma

Nová varianta koronaviru přináší podle skotských statistik dvakrát vyšší riziko hospitalizací. Dobré zprávy: očkování dvěma dávkami pořád poskytuje dobrou ochranu a na prvních datech není vidět, že by byla delta výrazně nebezpečnější pro děti.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Testování na covid v nemocnici Bulovka | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Británie se potýká s novou vlnou případů nemoci covid-19. Počet nakažených tam za poslední čtyři týdny vzrostl pětkrát, ačkoliv země patří k nejproočkovanějším. Příčinou je varianta B.1.617.2, označovaná nově jako delta a původně jako indická.

„Začal závod mezi vakcinací, hlavně doočkováváním druhé dávky u starších lidí, a variantou delta, která spouští třetí vlnu,“ upozornil v polovině června britský pediatr a expert na vakcíny Adam Finn. Premiér Boris Johnson odsunul „den svobody“, kdy měla skončit všechna covidová opatření, z 21. června na 19. července.

Británie není jediná země, která se s variantou delta potýká. Dominuje už také v řadě asijských států nebo Rusku. Stejný trend je se zpožděním několika týdnů vidět i ve Spojených státech. Ve většině evropských zemí je nová varianta na vzestupu, ale dosud není dominantní.

Delta se na jaře nad ostatními variantami prosadila stejným způsobem jako v zimě alfa, tehdy označovaná podle místa objevení jako britská – přírodní výběr upřednostnil ty mutace, které vedly k vyšší nakažlivosti viru. Tentokrát je rozdíl podstatný: podle článku The Economist vycházejícího z britských dat je delta 2,5× nakažlivější než původní varianta, která se na začátku pandemie rozšířila v Číně. Britská varianta alfa byla 1,5× nakažlivější. U nové varianty navíc panuje nejistota, zda není číslo ještě výrazně vyšší.

Vakcíny jsou stále účinné

Ukončené očkování nicméně poskytuje velmi dobrou ochranu i před deltou. Podle britských zdravotníků se sice oproti alfě snižuje účinnost první dávky z 49 na 31 procent, ale po druhé dávce jen z 88 na 80 procent.

Účinnost očkování proti variantám alfa a delta

Uvedená čísla jsou průměrem účinností vakcín Pfizer-BioNTech a AstraZeneca. Jak na twitteru už na konci května upozornil americký epidemiolog Eric Feigl-Ding, účinnost obou vakcín se přitom značně liší: u Pfizeru je účinnost proti deltě po naočkování obou dávek téměř 90 procent, u AstraZenecy je to pouze 60 procent. Ve vláknu tweetů přidává řadu nových dat.

Skotská studie publikovaná v žurnálu The Lancet navíc upozorňuje, že se lidé nakažení variantou delta potýkají s dvakrát vyšším rizikem hospitalizace než lidé nakažení alfou.

Podle vědců se ale zatím nepotvrzuje, že by byla nová varianta sama o sobě nakažlivější či nebezpečnější specificky u dětí. Ty jsou s rostoucí proočkovaností dospělých logicky skupinou, která bude stále častěji epicentrem nákazy – to se nyní děje například v Británii nebo Izraeli. Proto se na ně také nyní soustředí větší pozornost, dosavadní statistiky nicméně nenapovídají, že by pro ně verze delta byla nebezpečnější.

Od předchozích variant se zato delta liší příznaky nemoci. Místo ztráty čichu lékaři zmiňují jako typický příznak například rýmu.

V Česku sice delta je, ale nedominuje

České laboratoře deltu poprvé odhalily v květnu, jinak ale v tuzemských vzorcích stále převažovala alfa. Data za červen dosud nebyla veřejně k dispozici.

Nízký počet sekvenovaných vzorků v datech, které iROZHLAS.cz získal, nicméně otevírá prostor pro zkreslení. Například britské laboratoře sekvenují přibližně dvě třetiny pozitivně testovaných pacientů, což odpovídá asi 40 tisícům vzorků týdně. České laboratoře v květnu i v červnu osekvenovaly necelý tisíc vzorků, zveřejněná data nicméně ukazují jen zlomek z nich.  

„V současnosti máme málo pozitivních detekcí a pro sekvenaci je třeba kvalitní vzorek s určitou minimální koncentrací virové genomové RNA. Ne vše pozitivní lze sekvenovat,“ říká pro iROZHLAS.cz Helena Jiřincová ze Státního zdravotního ústavu. „Máme tak málo pozitivních detekcí, že jsme schopni osekvenovat všechny vzorky.

„Od začátku července by měla ohledně sekvenování začít fungovat národní strategie,“ doplňuje ji molekulární genetik Jan Pačes. Ta počítá s určením varianty u jednoho až pěti procent pozitivně testovaných vzorků.

„V současnosti sekvenujeme méně i kvůli tomu, že klesá celkový počet případů. Předpokládám, že na doporučených pět procent se jako stát dostaneme během července,“ míní Pačes.

Podle Jiřincové ovšem není sekvenace to nejpodstatnější. Pro ochranu před novou variantou je podle ní podstatnější hlídat zavlečení delty ze zahraničí. Upozornila na to už v polovině června na Radiožurnálu.

„Primární v době rozvolňování musí být kontrola možného importu, nikoli otevření všeho a pak zběsilé trasování a sekvenace. Domnívat se, že v autě se virus přes hranice nedostane, je iluzorní,“ varuje.

Jan Boček, Kristína Zákopčanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme