Dětská práce Čechům nevadí. Vyplývá to z kampaně organizace NaZemi
V první polovině ledna se v některých městech ČR objevily letáky s nabídkou dětských pracovních příležitostí. Inzeráty vyšly i v tištěných médiích. Šlo o kampaň nevládní organizace NaZemi s názvem Práce pro děti, která má upozornit na možnosti, jak přispět k řešení problémů s dětskou prací ve světě. Reakce podle organizace většinou potvrzují, že Čechům dětská práce nevadí. Nevědí totiž, co to je.
Hlavním cílem kampaně bylo podle organizace NaZemi vyvolat mezi českou veřejností diskusi o tom, za jakých podmínek je dětská práce přijatelná a zda lze aktivně přispět k omezování dětské práce v rozvojových zemích.
„My jsme dětskou práci v letácích a inzerátech prezentovali mimo kontext a většina lidí si to pochopitelně stáhla na českou realitu,“ řekl na Rádiu Česko ředitel společnosti NaZemi Pavel Malíř Chmelař.
O kampani Práce pro děti jsme na Rádiu Česko mluvili s ředitelem společnosti NaZemi Pavlem Malířem Chmelařem.
„Například v diskusích na serverech zaznívala od maminek určitá nespokojenost s tím, že děti mohou být legálně zaměstnávány až od 15 let, že ve 12 či 13 nemají legálně možnost si vydělat třeba o víkendech či prázdninách,“ doplnil.
Zdůraznil, že u problému dětské práce se nejedná o věkovou hranici dětí, ale o formy práce.
„ Souhlasíme s tím, že jsou druhy práce, při kterých si děti osvojují nějaké základní návky, případně se učí i něco pozitivního, učí se cenu peněz a v neposlední řadě získávají i sebevědomí. Ale to se dá říct u lehké práce, která je akceptovatelná od 12 roku. Jiné je to u práce na 16 hodin denně nebo 90 pracovních hodin v týdnu, v továrnách či na plantážích,“vysvětlil.
Organizace NaZemi uvádí, že podle Mezinárodní organizace práce a Ministerstva práce USA pracovalo v roce 2010 ve světě kolem 215 milionů dětí. Z tohoto čísla šlo o více než polovinu dětí, kterým bylo méně než 12 let. Nejčastější je podle Chmelaře tento problém ve dvou regionech.
„Je to Subsaharská Afrika, kde se jedná o země jako například Etiopie, Pobřeží Slonoviny, Kamerun, Ghana či Malawi. V jižní a jihovýchodní Asii jsou dva nejvýraznější příklady - Indie a Bangladéš. Dětská práce je ale přítomná i na bavlníkových plantážích v Uzbekistánu nebo Guatemale,“ upřesnil.
Chmelař na webových stránkách organizace upozornil, že český a evropský trh je obecně s dětskou prací spjat více, než si lidé umějí představit. Bojkot zboží ke zlepšení situace podle něj ale nepřispěje, naopak by udělal mnohem více škody než užitku. Podmínky výroby zboží v rozvojových zemích mají podle něj možnost pozitivně ovlivnit obchodníci, kterým je potřeba dokázat, že lidé mají zájem kupovat eticky ‘čisté‘ zboží.
