Lidé s odlišnou sexuální orientací ve stáří často trpí samotou, ukázal průzkum

Senioři s odlišnou sexuální orientací musejí ve stáří řešit nemalé problémy. Většinou nemají děti a tedy ani nikoho, kdo by se o ně postaral. O své orientaci navíc nemluví, protože ji často museli celý život skrývat. Ukázal to vůbec první průzkum v Česku mezi gayi, lesbami a pracovníky v sociálních službách, který zpracovala organizace Proud.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Senior (ilustrační foto) | Foto: Fotobanka Pixabay

„Hlavně se toho věku dožít ve zdraví. Najít si vhodné sociální bydlení, které bych byl schopen finančně utáhnout a spokojeně žít,“ popsal plány Jiří Louženský z Českých Budějovic. Je mu 58 let, žije bez partnera a děti nemá.

Některé starosti mají gayové a lesby v seniorském věku podobné jako jejich vrstevníci. Z průzkumu organizace PROUD, která se zabývá podporou menšin, ale vyplývá, že v lecčem jsou jejich potřeby specifické.

Přehrát

00:00 / 00:00

Starší lidé s odlišnou sexuální orientací jsou víc osamělí a o své orientaci se bojí mluvit. Další výsledky průzkumu popsala Eva Rajlichová

„Nežili obvyklý způsob života. Nezažili rodinu, děti. Tyhle zkušenosti nemají. Nemůžou je s jinými seniory sdílet,“ vysvětlila Naďa Špatenková z Univerzity Palackého v Olomouci.

Jedním z největších problémů gayů a leseb ve vyšším věku je samota.

Často dožívají bez rodinného zázemí. Pokud jim ale vztah vydrží, jejich partneři to nemají snadné.

„Chybí institut vdovského důchodu, který může hrát významnou roli, co se týče ekonomického zabezpečení,“ upozornila Jaroslava Hasmanová Marvánková ze Západočeské univerzity v Plzni,

Problematická může být i péče o nemocného seniora. „Třeba také úprava kontaktů mezi zvolenou rodinou, čili mezi lidmi, kteří nejsou biologičtí příbuzní, ale hrají tu roli. Obtížně třeba vyjednávají roli s institucí, nemají takové možnosti rozhodovat o péči,“ doplnila.

Přehrát

00:00 / 00:00

Problémy starších lidí s odlišnou sexuální orientací popsala Evě Rajlichové 68letá Jana Kociánová

Ministerstvo práce a sociálních věcí zatím žádnou změnu v této oblasti neplánuje.

Pro osamělé starší lidi s odlišnou sexuální orientací jsou zatím zřejmě nejlepším řešením terénní sociální služby.


„Nemám absolutně nikoho. S poslední partnerkou jsem se rozešla před třemi, čtyřmi roky,“ popsala svou situaci 68letá Jana Kociánová z Prahy.

Nemá děti ani příbuzné. Pokud by tedy vážně onemocněla, musela by se spolehnout na přátele. Domov pro seniory je totiž pro homosexuály místo, kde musí svou orientaci spíš skrývat.

„Vím to i z vlastní zkušenosti. Největší zádrhel v tom, že to senior dodnes neřekne, je ten, že má x přátel, příbuzných, ze školy, z práce. Kdyby to teď na něj prasklo, tak mu řeknou: ‚Takže celý život si nám lhala?'“

Se svými vrstevníky si navíc Jana nemá co říct, protože její životní zkušenosti jsou příliš odlišné. „Když mi čerstvá babičce mele už třetí, čtvrtou hodinu jenom o vnoučátkách, tak mě to až bolí, protože vím, že jsem absolutně sama,“ popsala.

Komplikace musí stejnopohlavní páry řešit například i při hospitalizaci v nemocnici. „Není tam rubrika pro registrovaného partnera. Nemá se kam zařadit,“ upozornila Jana Kociánová.

Eva Rajlichová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme