K incidentu došlo v polovině loňského června. Policie byla přivolána kvůli konfliktu dvou mužů, kteří zároveň poškozovali cizí auta. Při zatýkání agresivního muže policisté použili donucovací prostředky a klečeli mu na nohou, ramenech a na krku. Po několika minutách muž ztratil vědomí. Na internetu se následně objevily amatérské videozáznamy celého zákroku. Na nich jsou slyšet také varování kolemjdoucích, že muže policisté udusí.

Policie uvedla, že mezi zákrokem a úmrtím muže podle závěrečné pitevní zprávy neexistuje souvislost. Případ prověřovala také Generální inspekce bezpečnostních sborů. Policisté se podle ní nedopustili trestného činu a jako příčinu smrti uvedla selhání srdce při intoxikaci pervitinem.

Šimůnková se po zhlédnutí záběrů věcí začala zabývat z vlastní iniciativy a při šetření se zaměřila na zákonnost postupu policie a přiměřenost donucovacích prostředků. Zástupkyně ombudsmana v závěrečném stanovisku požadovala, aby policejní ředitel Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje znovu vyhodnotil zákrok policistů proti muži v Teplicích v červnu loňského roku a při hodnocení zohlednil závěry jejího šetření.

Policie podle ní trvala na svých původních závěrech, přestože šetření zástupkyně ombudsmana poukázalo například na zásadní rozpory ve výpovědích záchranářů a zasahujících policistů. Zástupkyně ombudsmana se proto obrátila na Policejní prezidium coby nadřízený úřad a o svých zjištěních informovala policejního prezidenta.

Problematická porucha

„Použití donucovacích prostředků bylo v dané situaci namístě. Ovšem považuji za alarmující, že policisté dostatečně a po celou dobu zákroku nemonitorovali životní funkce muže a zákrok nepřerušili ani ve chvíli, kdy dotyčný přestal jevit známky života. Protože kolaps dotyčného během zákroku nezaznamenali, nezačali mu policisté ani poskytovat první pomoc, to je nepřijatelné,“ shrnula některé ze závěrů šetření Šimůnková. Policisté podle jejích zjištění přivolali záchrannou službu až s tříminutovým zpožděním.

„[Muž] byl po nějakou dobu tzv. zakleknut v poloze na břiše a následně i po zklidnění (i kolapsu) byl ponechán v této poloze s rukama spoutanýma za zády. Tato poloha je dle odborných názorů problematická, neboť u ní může dojít k tzv. poziční asfyxii (zadušení při určité poloze těla) a od policistů vyžaduje provádění kontroly vědomí a dýchání, jako prevenci dušení a kolapsů u osob, vůči nimž zákrok směřuje. Hned, jak je to možné, má být osoba přetočena do jiné polohy,“ popisuje Šimůnková.

Na závěry pitvy, která mezi policejním zákrokem a úmrtím muže nenalezla souvislost, uvedla, že policisté musí vždy postupovat tak, aby dbali na život a zdraví člověka, proti kterému donucovací prostředky použijí. Tento princip byl podle šetření Šimůnkové při zákroku porušen.

Výpovědi policistů a záchranářů si odporují

Zástupkyně ombudsmana zároveň policejního prezidenta upozornila, že v teplickém případě nezafungoval správně ani vnitřní mechanismus policie. Do svého šetření totiž policisté z kontrolního odboru v první fázi vůbec nezahrnuli výpovědi zdravotníků, kteří na místo dorazili jako první. Tento stěžejní důkaz si opatřili až po upozornění Šimůnkové.

Výpovědi zdravotníků se přitom zásadně liší od výpovědi přítomných policistů. Podle záchranářů muž v době jejich příjezdu nejevil známky života, neměl hmatný puls a měl rozšířené zornice. Zasahující policisté přitom například uvedli, že se muž dostal vlastními silami na zdravotnické lehátko. Tento nový poznatek však hodnocení kontrolního odboru nezměnil.  

„Proti sobě tak stojí samotné výpovědi policistů a záchranářů. Přitom jeden za zasahujících policistů měl na sobě kameru, kterou však po celou dobu zákroku bez, pro mne dostatečného, zdůvodnění nezapnul. Na rozpor ve výpovědích krajské policejní ředitelství nijak nereagovalo. Takový postup tváří v tvář zcela zásadním důkazům ovšem může velmi poškodit důvěru lidí v nezávislé interní kontrolní mechanismy i policejní práci jako takovou,“ dodala k závěrům svého šetření zástupkyně ombudsmana Šimůnková.

Krátce po incidentu na místě začalo vznikat spontánní pietní místo. Uskutečnilo se také několik demonstrací proti policejnímu násilí. Výsledky pitvy a závěry policie zpochybnili  právník rodiny Maroš Matiaško a Zdeněk Ryšavý z organizace Romea. "Pokud se nepletu, tak první pitva v případu George Floyda měla stejný výsledek jako tato. Policejní orgány vyloučily zavinění již před pitvou," uvedl Ryšavý vloni pro iDNES.cz.