Za protižidovský text roční podmínka. Soud potvrdil trest pro předsedu Národní demokracie Bartoše

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil předsedovi Národní demokracie Adamu B. Bartošovi roční podmínku s odkladem na dva roky za protižidovský text v Polné na Jihlavsku. Trest mu uložil jihlavský okresní soud loni v polovině října, Bartoš se proti němu odvolal. Rozsudek je pravomocný, lze ale proti němu podat dovolání k Nejvyššímu soudu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předvolební speciál Radiožurnálu IV, Adam B. Bartoš ze strany Ne Bruselu | Foto: Filip Jandourek

Jihlavský soud ve stejné věci uznal vinným i někdejšího místopředsedu Ladislava Zemánka, u něj ale pro projevenou lítost a sebereflexi upustil od potrestání a rozhodnutí v jeho části se stalo pravomocným už dříve.

„V prvotním řízení bylo postupováno důsledně, lze konstatovat, že řízení nebylo zatíženo žádnými podstatnými vadami," uvedl soudce Adam Kafka.

Bartoš a Zemánek podle prvního rozsudku jako spolupachatelé vytvořili a nechali u hrobu Anežky Hrůzové v Polné text s úmyslem hanobit židovský národ a vyvolat vůči němu nenávist. Hrůzová byla o Velikonocích roku 1899 zavražděna.

Zločin na konci 19. století vyvolal v zemi protižidovské nálady. Na ceduli připevněné na oficiální informační tabuli byl text: „Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena." Text následně publikovali na veřejně přístupných internetových stránkách.

Bartoš v úterý k soudu dorazil, až když soudce odůvodňoval usnesení, podle obhájce uvízl obžalovaný v koloně na dálnici. Podle Bartošova dřívějšího vyjádření jde o politicky motivovanou kauzu.

Protižidovsky laděný text oba zanechali u hrobu Hrůzové předloni v březnu. Soud je loni v březnu formou trestního příkazu nepravomocně odsoudil k odnětí svobody na 12 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu dvou let. Obvinění podali proti trestnímu příkazu odpor, proto se v Jihlavě konalo hlavní líčení.

Na oba muže podal trestní oznámení Michal Doležel, brněnský radní za hnutí Žít Brno. Policie následně za pomoci odborníka na extremismus dospěla k závěru, že jde o podněcování nenávisti vůči Židům. Sousloví „konečné řešení židovské otázky" používali nacisté především v souvislosti s židovským holokaustem.

Anežka Hrůzová zemřela násilnou smrtí v roce 1899. Ze zločinu byl obviněn a poté odsouzen Žid Leopold Hilsner.

Proti vlně antisemitismu, jež se tehdy vzedmula a jež je známá jako hilsneriáda, bojoval i Tomáš Garrigue Masaryk, pozdější československý prezident. Mimo jiné se snažil vyvrátit domněnku, že Hrůzová se stala obětí rituální vraždy.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme