Amerika se obává dalších útoků
Americké ministerstvo spravedlnosti varuje před dalšímy teroristickými útoky. Pokračuje propouštění zaměstnanců leteckých společností. Americký kongres by měl ještě tento týden přijmout soubor opatření na posílení ochrany před teroristickými útoky. Ministr spravedlnosti John Ashcroft varuje, že teroristé možná plánují útok chemickými zbraněmi. Podle ministerstva spravedlnosti bylo obviněno dvacet osob ze snahy získat falešné povolení pro silniční přepravu nebezpečných chemických látek.
Všechny nákladní vozy směřující na newyorský Manhattan jsou podrobovány kontrole. Starosta Giuliani vyhlásil, že kvůli dopravní zátěži mohou od zítřka na Manhattan pouze auta, která mají aspoň dva pasažéry. Mezitím další letecká společnost oznámila propouštění. Šéf Delta Airlines dnes uvedl, že společnost propustí 13 tisíc pracovníků a zredukuje své lety o 15 procent. Americké letecké společnosti se chystají celkem propustit na 100 tisíc pracovníků.
Ze Spojených států se po útoku teroristů dosud neozvalo 39 Čechů. Oproti včerejšku se počet pohřešovaných lidí zvýšil o jednoho. Ministerstvo zahraničí se domnívá, že teroristické útoky se mohly dotknout deseti až 15 našich občanů.
Spojené státy stále nepředložily svým spojencům v NATO důkazy o tom, že za útoky na New York a Washington stojí někdo ze zahraničí. Aliance proto neuplatnila na tyto útoky článek pět Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně v případě napadení jednoho členského státu. Spojené státy dnes navzdory očekávání nepožádaly své spojence v NATO o konkrétní vojenskou pomoc. Takový je výsledek zvláštního zasedání ministrů obrany aliance, které se uskutečnilo v Bruselu. Generální tajemník NATO Robertson prohlásil, že Spojené státy informovaly spojence o tom, jak hodlají proti podezřelým z atentátu postupovat, ale nepožádaly o konkrétní pomoc. "Dnes jsme posílili solidaritu mezi spojenci v NATO a ujistili jsme Spojené státy, že mohou počítat s jejich podporou," řekl Robertson. Náměstek amerického ministra obrany Wolfowitz řekl, že Spojené státy počítají s dlohodobým obtížným a nelítostným bojem proti terorismu. "Ve vhodnou chvíli pak požádáme spojence o pomoc, která může být různá," řekl Wolfowitz. NATO dnes zároveň dalo na vědomí, že boj proti terorismu není vyhlášením války islámskému světu ani arabským zemím proti terorismus poškozuje nejen Evropu a Ameriku, ale také muslimské země, řekl nejmenovaný zdroj z NATO.
O důkazech o tom, že za útoky na New York a Washington stojí někdo ze zahraničí. To potvrdil také český ministr obrany Jaroslav Tvrdík. "Dnes nebyla debata o konkrétním vyvození odpovědnosti, nebyla debata o konkrétních důkazech." Diskuze se podle mluvčího NATO Yves Brodeura točila kolem dlouhodobé strategie boje proti terorismu. Nizozemí navrhlo vytvoření zvláštní protiteroristické jednotky a celá Aliance podpořila mezinárodní koalici proti terorismu. která by navíc vyvíjela tlak na země vlastnící zbraně hromadného ničení. "Množina států, které podporují terorismus, a množina států, které vlastní zbraně hromadného ničení, je nápadně podobná, takže se musí Aliance i Spojené státy zaměřit na tyto země, které tyto aktivity v této oblasti a tomto rozsahu vyvíjí.
Na jedné ze základen teroristy Usámy bin Ládina jižně od Kábulu pracovalo několik Čechů. Uvádí se to v ruském informačním materiálu předaném OSN, který dostala dnes k dispozici také agentura Reuters. České ministerstvo zahraničí podle slov svého mluvčího Aleše Pospíšila zatím materiál nemá k dispozici, a nemůže proto přítomnost Čechů na základnách potvrdit ani vyvrátit. "V tuto chvíli důvěryhodnost tohoto materiálu nejsem schopen v žádném případě posoudit ale jestliže tento materiál opravdu existuje a byl distribuován na půdě OSN, bylo by jistě dobré, aby se dostal do českých rukou, protože jen tak se bude možné k němu zásadněji vyjádřit." Ani vláda zatím nemá podle ministra vnitra Stanislava Grosse údaje o tom, že by v teroristických základnách na afghánském území pracovali čeští občané. Podezření, se kterým přišla agentura Reuters odvolávající se na údaje ruského informačního materiálu, nyní podle Grosse naše úřady šetří.
Jednotlivé země NATO už oznámily, že se do této akce zapojí - především Velká Británie, Německo a Dánsko. Česká republika zase počítá s tím, že by mohla mezinárodní koalici proti terorismu nabídnout protichemickou jednotku. Zatím ale Washington o přímou vojenskou pomoc své spojence v NATO nepožádal. Poděkoval za politickou podporu a solidaritu, kterou Aliance projevila těsně po útocích a neoficiálně dal najevo, že hlavní tíhu boje hodlá zvládnout sám. Diplomaté upozorňují, že pro Spojené státy je ze strategického hlediska důležitější pomoc Ruska, Pákistánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu kvůli jejich poloze a zkušenostem s afghánským terénem.
