Doba Trumpovy vlády bude podle bývalého náměstka amerického ministra zahraničí pro Evropu a někdejšího velvyslance v Polsku Daniela Frieda mírně řečeno náročná. Trumpův styl je totiž podle něj šířit hrozby, aby získal taktickou výhodu a zmátl lidi kolem sebe, co má v úmyslu udělat. Ke kroku, který avizoval, tedy rychlému ukončení konfliktu na Ukrajině, se zatím nedostal.

„Trump představuje velice odlišný pohled na spojenectví s Amerikou. Je ale možné, že bude schopný vyřešit rusko-ukrajinskou válku na důstojném základě. Byl by to největší úspěch, se kterým by mohl svůj mandát začít. Pokud by to udělal,“ myslí si expert washingtonského think-tanku Atlantic Council Daniel Fried.

Podle amerikanisty Jana Beneše z Ostravské univerzity ale pro Donalda Trumpa nepatří Ukrajina mezi otázky, které chce řešit v první řadě. „To, že slíbil, že velmi rychle válku ukončí nebo tam díky němu dojde k míru, to znamenalo, že to chce mít rychle za sebou a věnovat se především vnitřním záležitostem. Myslím si, že to stále zůstává prioritou a ukazuje to, že Ukrajina je záležitost na nějakých 100, možná 200 dalších dnů.“

Donald Trump zatím jmenoval vysloužilého generála Keithe Kelloga svým zvláštním emisarem pro Rusko a Ukrajinu a ve videodiskusi na Světovém ekonomickém fóru v Davosu řekl, že by k ukončení války donutilo oba státy snížení cen ropy a plynu.

Zavedení cel a získání Panamského průplavu

Zatím ještě nedošlo ani na slib, nebo spíš hrozbu, že Spojené státy znovu získají kontrolu nad Panamským průplavem, který podle Trumpa ovládají Číňané a ne samotní Panamci. Toto odhodlání použít případně i sílu k ovládnutí důležité námořní cesty vyvolalo při inauguraci bouřlivý ohlas v sále.

Donald Trump už přestal zmiňovat svou chuť získat Grónsko od Dánska, zato pokračuje v hrozbách uvalení 25procentního cla na zboží z Kanady a Mexika, a to už od února. Chce je tak přimět k většímu boji s nelegální migrací a pašeráctvím drog.

Podle viceprezidenta think-tanku Progressive Policy Institute Eda Gressera ale nemusí na zavedení cel vůbec dojít. „Spíš to vypadá jako snaha vytvořit si nějakou vyjednávací páku, aby přiměl tyto země konat v oblastech, které jsou velmi důležité, ale ty země na ně mají jiný pohled než my,“ říká Gresser.

Ed Gresser ovšem připomíná, že je Mexiko hlavním dodavatelem zeleniny do Spojených států v zimním období. Kdyby se tedy zavedlo clo, ceny potravin v obchodech by významně vzrostly. 

Zavedením cel hrozí Donald Trump i Evropě a dalším zemím. Zve investory, aby vyráběli ve Spojených státech, jinak budou muset platit cla, které Americe pomohou posílit ekonomiku a splatit její vlastní dluh. Ed Gresser ale považuje za reálné, že prezident Trump k zavedení cel nakonec sáhne.

„Mluví o uvalení cel celou dobu. Dost by mě překvapilo, kdyby se nějakým způsobem nepokusil tuto svou myšlenku zrealizovat,“ vysvětluje.

Podobně si ale například bývalý státní tajemník na ministerstvu zahraničí Daniel Fried nedokázal představit, že by Donald Trump dal plošnou amnestii pro všechny účastníky útoku na Kapitol v roce 2021. Přesto se to ale stalo a v první den svého mandátu podepsal milosti pro 1500 odsouzených, kterým sám říká rukojmí.

„Já bych řekl, že je to přepisování historie, toho, co se stalo, protože ta milost znamená, že se nic nestalo. Donald Trump vyhrál a všichni ti, co na pokusu o převrat podíleli, odcházejí s čistým štítem,“ zhodnotil Beneš jeden z nejmarkantnějších prvních kroků Donalda Trumpa, který ještě není zpět v Bílém domě ani týden.

Pavel Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít