Vladimir Putin se při oslavách přijetí křesťanství na Rusi přiznal k tajnému křtu

1025 let uplynulo od momentu, kdy se na kyjevské Rusi křesťanství stalo státním náboženstvím. Tisíciletí se v tehdejším Sovětském svazu v roce 1988 moc nepřipomínalo, teď si to pravoslavní Rusové, Ukrajinci a Bělorusové chtějí vynahradit. Oslavy se pořádají v Rusku i na Ukrajině.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský prezident Vladimir Putin při bohoslužbě v Kyjevě

Ruský prezident Vladimir Putin při bohoslužbě v Kyjevě | Zdroj: ČTK

Zvony moskevského chrámu Krista Spasitele svolávají věřící ke svátečním modlitbám. Rusko se po 70 letech experimentu s militantním ateismem vrací k tradici, kterou se ani v sovětských dobách nepodařilo úplně vymýtit.

Hlavní oslavy přijetí křesťanství uspořádal Kreml tento týden na Rudém náměstí. Vedle mauzolea zapřisáhlého ateisty Vladimíra Iljiče Lenina vyrostla tribuna, na které se střídaly pěvecké sbory i hvězdy populární hudby – jako například folkrocková skupina Pelageja.

Přehrát

00:00 / 00:00

O oslavách 1025 přijetí křesťanství na Rusi informuje zpravodaj ČRo v Rusku Martin Dorazín

„Atmosféra je tady světlá a sváteční,“ říká jedna z návštěvnic zaplněného Rudého náměstí. Důležité podle ní je, že se pravoslavní lidé dokáží sejít, semknout se a být solidární.

„Ve společnosti lidí, kteří jsou si blízcí ve víře, se člověk cítí lépe, je to pro nás velký svátek,“ dodává studentka Maria.

Záštitu nad oslavami převzal ruský prezident Vladimir Putin, který se přiznal k tajnému křtu:

„Máma mě nechala pokřtít tajně, aby o tom otec nevěděl. Pracoval v továrně, nebyl sice žádným velkým zvířetem, ale měl malinkou funkci ve straně na úrovni provozu.“

Patriarcha moskevský a vší Rusi Kiril na Rudém náměstí připomněl, že s příchodem křesťanství byly založeny základy národního, duchovního a kulturního života:

„Naši předci přijali křesťanskou víru a společně s ní systém hodnot a morálku, jejíž síla byla taková, že ji žádné historické peripetie nebyly sto zničit.“

Bobtnající vliv církve a její propojení se státem ale v Rusku i na Ukrajině vyvolává i opačné reakce. Příkladem může být punková modlitba skupiny Pussy Riot v chrámu Krista Spasitele, za kterou mladé hudebnice a feministky dostaly po dvou letech vězení.

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme