Český film Úsvit režiséra Matěje Chlupáčka se věnuje přijímání intersexuality a morálce korporátního světa. Baťu ukazuje jako byznysmena, který se neštítí „ohýbat“ věci ve prospěch vlastního obchodu.
Dobové fotky zachycují mladé lidi v kulisách rostoucího moderního města. „Přezdívalo se mu Amerika ve Zlíně. Ale nejsem si jistá, že to byla taková selanka, jak vyznívá z fotografií,“ říká historička.
Původně se totiž předpokládalo, že zlínská filmová historie se datuje k roku 1927, kdy Tomáš Baťa založil ve své obuvnické firmě filmové oddělení. Bylo to ale už v roce 1918.
Na přelomu let 1938 a 1939 se vedení obuvnické firmy Baťa přestěhovalo ve Zlíně do zbrusu nového domu. Mrakodrap vysoký 77,5 metru byl oficiálně dokončen před 80 lety, 15. prosince 1938.
Z potopené lodi unikly do vodního toku pohonné hmoty. Hasiči položili u výjezdu z plavební komory na hladinu řeky sorpčního hada a o kus dál po proudu vytvořili nornou stěnu.
V noci na středu zemřela v Torontu vdova po Tomáši Baťovi mladším Sonja Baťová. Bylo jí 91 let. Zlínské Nadaci Tomáše Bati to z Kanady oznámila rodina.
Česká republika má v zahraničí dalšího nového oficiálního zástupce. Honorárním konzulem ve městě Batayporã na jihozápadě Brazílie se stal podnikatel, veterinář a výzkumník Evandro Trachta. Je potomkem československých přistěhovalců a nadšeným propagátorem českobrazilských vztahů.
Odvolací soud dnes definitivně zamítl odškodné potomkům zlínského podnikatele Jana Antonína Bati. Pět dědiců se domáhá více než 56 milionů korun za funkcionalistickou vilu a pozemek v centru Zlína, kterou Baťa nechal pro sebe a pro svou rodinu postavit na konci 20. let minulého století. Rozhodnutí Městského soudu v Praze je pravomocné.
V Praze dnes krátce po desáté hodině přistál zrekonstruovaný historický letoun Lockheed Electra 10A, který k cestování využíval Jan Antonín Baťa. Stroj byl od války v Severní Americe. Teď se stane součástí sbírek leteckého muzea na pražském letišti Točná, které jej koupilo před šesti lety.
Po celém světě existuje několik desítek měst, která postavili členové slavné obuvnické rodiny Baťů. A tak typické cihlové domky nebo továrny najdete v indické džungli nebo na londýnském předměstí. Filmaři ze Zlína se snaží zachytit příběhy lidí z baťovských měst na třech kontinentech.
Potomci Jana Antonína Bati u soudu neuspěli s žádostí o odškodné. Po státu chtěli víc než 56 milionů korun za to, že obuvníkovi po druhé světové válce zabavil rodinný majetek. Záminkou tehdy byla údajná spolupráce s nacisty, ta se ale nikdy nepotvrdila. Dnešní verdikt soudu není pravomocný.
O odškodném pro potomky Jana Antonína Bati dnes odpoledne rozhodne soud. Po státu chtějí 56 milionů korun za majetek, o který přišla obuvnická legenda po válce kvůli údajné spolupráci s nacisty.
V centru Zlína lesníci vykácí stromy, které kdysi vysázela obuvnická firma Baťa. Jejich stáří z nich podle odborníků dělá nevyzpytatelnou hrozbu pro okolí, proto 27 dřevin z aleje u řeky Dřevnice do jara zmizí.
V září před 120 lety založili tři sourozenci Tomáš, Antonín a Anna Baťovi firmu, která v meziválečném období šířila slávu českých ševců po celém světě. Ševcovinu měli v krvi. Řemeslo se v rodině dědilo z otce na syna už od 17. století. Postupně z firmy zásluhou Tomáše Bati vyrostl prosperující podnik. Po jeho tragické smrti při letecké havárii převzal podnik v roce 1932 jeho nevlastní bratr Jan Antonín a vytvořil z něho nadnárodní koncern.
Potomci podnikatele Jana Antonína Bati nadále požadují po Slovensku náhradu za majetek zabavený po 2. světové válce. Slovenské ministerstvo financí zamítlo jejich původní žádost kvůli nedostatečné dokumentaci majetkových nároků.
Filiálky zlínské firmy Baťa využívaly ve velkém práci židovských vězňů. Podle zjištění správce baťovských archivů Martina Marka se v polských, českých a německých pobočkách vystřídalo na 1500 nuceně nasazených lidí. Historik navazuje na dřívější výzkumy polských badatelů a hledá stopy i na českém území.
Baťova továrna v Dolním Němčí na Slovácku opět ožívá. Obuvnická firma tam chce vrátit velkou část výroby, na východ ji přesunula na přelomu tisíciletí kvůli snižování nákladů. Továrna v malé obci je jedinou pobočkou v Evropě. Desítkám lidí dává naději na nová pracovní místa. Skutečných odborníků je ale málo a firma si musí zaměstnance zaškolovat sama.
V Bojnicích na Slovensku chtějí lidé protestovat proti majetkovým nárokům rodiny Jana Antonína Bati. Jeho potomci žádají slovenskou vládu o finanční kompenzaci za majetek zabavený po 2. světové válce na základě Benešových dekretů.
Potomci Jana Antonína Bati v Bratislavě žádají od Slovenska odškodné jako náhradu za majetek, o který Baťova rodina přišla na základě Benešových dekretů. Firmě Baťa patřil na Slovensku například bojnický zámek. Rodina založila i město Partizánske, tehdejší Baťovany.
Potomci Jana Antonína Bati dnes oznámí, jaké odškodné budou chtít po Slovensku. Letos na jaře slovenské soudy zrušily Baťův poválečný trest za údajnou kolaboraci s nacisty. Podobně jako v Česku také v Bratislavě žádá rodina Jana Antonína Bati o náhradu za majetek zabavený na základě Benešových dekretů.
Potomci Jana Antonína Bati požádali Slovensko o finanční náhradu za majetek zabavený po 2. světové válce. Poválečný československý soud obuvnického podnikatele odsoudil za údajnou kolaboraci s nacisty. Soudy v Česku ale tento trest už dříve zrušily, slovenská justice totéž udělala letos. Otevřela se tak cesta k žádosti o odškodné. Týká se třeba města Partizánske, které Baťova firma založila ve 30. letech minulého století. Tehdy se město ale jmenovalo Baťovany.
Potomci obuvnického podnikatele Jana Antonína Bati podali na Slovensku oficiální žádost o odškodné. Má jít o náhradu za majetek zabavený Baťovi státem na základě Benešových dekretů. Hodnotu majetku odhadují právníci americké větve Baťovy rodiny na jednu miliardu eur.
Tomáš Baťa, zakladatel obuvnického impéria, miloval první máj. Oslavoval ho jako svátek práce a taky rodiny. A velmi mu záleželo na tom, aby jeho zaměstnanci na oslavě nechyběli. V duchu baťovských tradic se ve Zlíně slavil první máj i dnes. Do vily Tomáše Bati a okolí přišly tisíce lidí.
Do Brna dorazila výstava Baťova města. Představuje, jak se postupně Baťovo impérium rozrůstalo a jak Tomáš Baťa dokázal prosazovat své myšlenky bez ohledu na rozdílné kulturní prostředí a zvyklosti zemí, kam přicházel.
Obvodní soud pro Prahu 2 se dnes začal zabývat žádostí potomků zlínského obuvníka Jana Antonína Bati o náhradu škody za zabavený majetek. Náhrada ve výši 56 milionů korun se týká majetku zabaveného zlínskému podnikateli v roce 1947 kvůli jeho údajné spolupráci s nacisty. V roce 2007 byl ale tento rozsudek zrušen a Jan Antonín Baťa byl rehabilitován.