Hněv, obavy a velmi svérázné návrhy, třeba na regulaci mužských pohlavních orgánů – takové byly celoamerické protesty za zachování práva na potrat, které je v zemi v ohrožení.
Hlasování vyvolali demokraté poté, co minulý týden unikl dokument, podle kterého se Nejvyšší soud chystá zrušit ústavní ochranu práva na interrupce, dosud zaručenou precedentem z roku 1973.
„Toto všechno podstupuji i pro ostatní ženy, které se mohou dostat do této situace. Možná budu někdy mít také dceru a nechci, aby si musela procházet tím čím já teď,“ vyhlašuje Čavajdová.
Nejvyšší soud se teď chystá zrušit precedens, na kterém právo na ukončení těhotenství, byť omezené a regulované, stojí – a sice rozhodnutí liberálního soudu z ledna 1973, známé jako Roe versus Wade.
O možných dopadech stanoviska amerického Nejvyššího soudu, které by mohlo zrušit legalizaci potratů, mluvil ve vysílání Radiožurnálu amerikanista Jakub Lepš.
Zákon stanoví, že interrupce jsou zakázané od chvíle, kdy lze detekovat srdeční aktivitu embrya, tedy přibližně od šestého týdne těhotenství. V takto raném stadiu ani část žen neví, že jsou gravidní.
Americká potratová politika se opírá o precedent z případu Roe vs. Wade. To se ale představitelé Nejvyššího soudu snaží zpochybnit, jak vyplývá z uniklého dokumentu.
Prahou prošel po dvou letech Národní pochod pro život, který je manifestací zastánců tradičních rodin a odpůrců potratů. Nesouhlas s akcí přišlo vyjádřit asi dvě stě lidí.
„Komunita neviní násilníka, ale samotnou oběť. Ženy proto nechtějí přijít na kliniku a raději si některé z nich vezmou život, než aby zostudili rodinu,“ říká Kateřina Holečková z Lékařů bez hranic.
Pro zákon hlasovalo v pondělí místního času 46 zákonodárců, proti jich bylo 48. Ve stočlenném Senátu bylo zapotřebí 60 hlasů, aby zákon překonal obstrukční mechanismus zvaný filibuster.
Agniezka T. se do nemocnice v Čenstochové dostala kvůli komplikovanému těhotenství. Oba plody zemřely v rozmezí několika dnů, ale lékaři provedli potrat až po dvou dnech od smrti druhého dvojčete.
Stovky polských žen cestují podle nevládních organizací do Česka za umělým přerušením těhotenství. Co všechno musí splnit, aby tu potrat mohly podstoupit? A jak důležitou destinací Česko je?
Server iROZHLAS.cz přináší svědectví jedné z Polek. „Nejhorší bylo obcházet doktory, kteří mi odmítali pomoci, protože jsem Polka,“ vzpomíná 25letá Maria na svoji pražskou anabázi.
V Texasu vstoupil se začátkem září v platnost zákon, který zakazuje veškeré potraty od chvíle, kdy lze na přístrojích zaznamenat srdeční tep plodu, což je zhruba v šesti týdnech těhotenství.
Krize na hranicích s Běloruskem podle analytika zakrývá nejen skandál kolem potratů, ale také další téma, které se v Polsku nyní hodně řeší. Je to obrovská inflace, která je jednou z nejvyšších v EU.
Už žádná další. Tak zní heslo protestní akce, ke které se mají připojit odpůrkyně restriktivního zákona o umělém přerušení těhotenství také ve slezských Katovicích nebo v přístavu Gdaňsk.
Pro členy a členky amerického nejvyššího soudu to musel být zvláštní pocit. V říjnu se poprvé po 19 měsících fyzicky sešli ve Washingtonu. Do té doby se kvůli pandemii vídali nanejvýš virtuálně.
V USA se stupňuje právní bitva o texaský zákon zakazující většinu potratů, včetně přerušení těhotenství z incestu či znásilnění. Kam až spor může dojít? A co vypovídá o Americe v post-trumpovské éře?
Rozhodnutí může podle AP přiblížit návrat této normy k nejvyššímu soudu, který už jednou povolil, aby vstoupil v platnost, aniž by rozhodoval o tom, zda je v souladu s ústavou Spojených států.
Texasu zavedl zákaz potratů od chvíle, kdy lze detekovat srdeční aktivitu embrya. V USA přitom podle ústavy ženy mají právo na interrupce až do momentu, kdy se plod stává životaschopným.
Jde o první dílčí úspěch odpůrců tohoto zákazu potratů v Texasu, předtím ho procesně podpořil i Nejvyšší soud. Podle federálního soudu Texas zákonem odpírá ženám ústavní právo na potrat.