V centru Varšavy demonstrantky zablokovaly dopravu navzdory silné přítomnosti policie, která vybízela účastníky „nelegálního shromáždění“, aby se rozešli.
O zákaz financovat provádění potratů v zahraničí se demokraté a republikáni přetahují desítky let. Zejména republikánští prezidenti odmítali, aby USA pomáhaly organizacím, které potraty provádějí.
Podobné protesty se v zemi pořádají od 22. října, kdy ústavní soud dospěl k závěru, že současná podoba protipotratového zákona z roku 1993 porušuje ústavu.
Polsko už bezmála měsíc zažívá vlnu protestů kvůli možnému okleštění práva na interrupci. Co dění ukazuje o postavení žen v zemi pod vládou konzervativců? A čeho mohou demonstrace dosáhnout?
Viceprezidentka Hnutí Pro život Zdeňka Rybová rozhodnutí soudu vítá. Johanna Nejedlová z České ženské lobby a spolku Konsent naopak řekla, že takové rozhodnutí považuje za kruté vůči ženám.
Kdo se do protestů v Polsku zapojuje? „Řekla bych, že je to průřez polskou společností,“ uvedla v Praze působící tlumočnice a překladatelka Hanna Marciniaková.
Tématem polských protestů už dávno není pouze rozhodnutí ústavního soudu, které zakazuje potrat v případě poškození plodu. Poláci vyjadřují nesouhlas také se stavem institucí nebo s rolí církve.
„Vláda by se možná měla soustředit na zvýšení testovacích kapacit a přestat házet vinu na nás, čímž zakrývá svoji neschopnost,“ říká jedna z aktivistek z hnutí Strajk Kobiet Klementyna Suchanowová.
Demonstranti se s transparenty, na kterých byly například nápisy „Moje tělo, moje volba“, vydali do ulic za zvuku klaksonů a z amplionů je provázela slova řečníků, kteří ostře kritizovali vládu.
Prezident Andrzej Duda připustil mírné uvolnění zákonů - interrupci by podle něj mohly podstoupit i ženy, jejichž dítě by pravděpodobně zemřelo při porodu nebo krátce po něm.
V úterý i přes restriktivní opatření zavedená kvůli šíření koronaviru vyrazily davy lidí do ulic polských měst a městeček. Protestují proti rozhodnutí ústavního soudu o rozporu interrupcí s ústavou.
Protipotratový zákon z roku 1993, povoloval ukončit těhotenství v případě vážného poškození plodu, v případě, že těhotenství ohrožuje život či zdraví matky nebo v případě znásilnění či incestu.
Kolem mramorově bílé budovy Nejvyššího soudu se vine dlouhý had čekajících lidí. Rozdávají se tu černé pamětní roušky, lidé nosí růže i slunečnice. Osobně tu znal Ruth Ginsburgovou málokdo.
Skoro dvě třetiny Američanů podle průzkumu agentury Ipsos neschvalují způsob, jakým Trump řeší pandemii koronaviru. Ta vážně poškodila ekonomiku USA, která je vždy při volbách důležitým ukazatelem.
„Útoky na lidská práva, na Chartu lidských práv na Slovensku probíhají už minimálně od roku 1994, tedy od nástupu Mečiara k moci,“ říká v Interview Plus bývalá slovenská poslankyně a diplomatka.
Zamlklých těhotenství a samovolných potratů je v Česku ročně hlášených kolem 14 tisíc. Do budoucna by jich ale mohlo přibývat s tím, jak se zvyšuje průměrný věk matek, který je teď kolem 30 let.
Ženy na Slovensku nadále budou moci požádat o interrupci do 12. týdne těhotenství a bez omezení při ohrožení svého zdraví a života či v případě genetické poruchy plodu.
Manifest za zrušení interrupcí zmiňuje rovněž potřebu ochrany a podpory rodin, které jsou založeny manželstvím, jakož i samotného institutu manželství jako svazku muže a ženy.
O zákonu se celý rok hádala vládní koalice. Konzervativní křesťanskodemokratická unie CDU/CSU nic měnit nechtěla, sociální demokraté z SPD ho chtěli ze sbírky zákonů vyškrtnout úplně.
Německým lékařům, kteří informují o tom, že provádějí potraty, by už neměl hrozit trestní postih. Parlamentem by změna měla projít bez větších problémů. Reklama na potraty zůstane dál zakázaná.
Irové v referendu z 25. května velkou většinou odhlasovali požadavek na zmírnění legislativy o potratech. Zatímco tamní zákonodárci pracují na nové úpravě, diskuze pokračuje i v Severním Irsku.
Politická hádka o úpravu irské potratové legislativy ale teprve začne, řekl ve vysílání Českého rozhlasu Plusu Ivo Šlosarčík z Katedry evropských studií FSV UK.