Současné plenění ukrajinských muzeí podle ukrajinských představitelů i expertů není přitom pácháno několika nedisciplinovanými vojáky, ale je útokem na ukrajinskou hrdost, kulturu a identitu.
Muzeum brambor je částečně interaktivní. Každý návštěvník dostane na začátku prohlídky velkou hlízu, kterou si asi po hodině, na konci výkladu vyzvedne upečenou.
Zmizela sbírka zlatých mincí, konkrétně šlo o římské a keltské mince z 3. století před naším letopočtem. Razili se na území dnešní České republiky. Archeologové je objevili v roce 1999.
Na experty ze společnosti Musique et Spoliations, která historii nástrojů zkoumá, se obrátil současný majitel houslí. O housle se podle právničky pravděpodobně svede právní bitva.
Organizace UNESCO se zavázala, že Ukrajině dodá vybavení na ochranu kulturního dědictví Oděsy. Bude se jednat o ochranné panely, pytle s pískem, hasicí přístroje, nehořlavé tkaniny a plynové masky.
Slezské zemské muzeum v Opavě dokončuje rekonstrukci jedné ze svých nejvýznamnějších předválečných pevností – betonového pohraničního srubu nazvaného ALEJ.
Knihovny a muzea v Británii se připravují na zimu - konkrétně na to, že se stanou pro mnoho lidí místy, kam bude možné jít se ohřát. Žádají tak politiky, aby uvolnili víc peněz na vytápění budov.
Léto přeje turistice a ta hojí rány památkám, které utrpěly nedostatkem návštěvníků v posledních dvou letech. Koronavirovou pandemii přežilo i soukromé muzeum dobývání zlata ve Zlotém stoku v Polsku.
Autoři expozice muzea nové generace ve Žďáru nad Sázavou využívají magickou atmosféru bývalého cisterciáckého kláštera a zavedou vás přímo mezi středověké mnichy nebo kameníky.
Do Armádního muzea na Žižkově se po téměř čtyřleté rozsáhlé rekonstrukci objektu vracejí předměty, které návštěvníky provedou dějinami českých zemí od 6. století až po současnost.
Národní galerie připravila výstavu MOVE ve spolupráci s Centre Pompidou. Jak je na tom kultura ve Franici po covidové pandemii? I na to odpovídal Mathie Potte-Bonneville v rozhovoru pro Radiožurnál.
Vápencová vyvýšenina byla podle průvodce Fadího obydlená už pět tisíc let před naším letopočtem. Žily tady kmeny Ammonitů, potom sem přišli Římané a potom Arabové.
Někdo na sochu v květnu na čtyřech místech nasprejoval písmeno Z, symbol ruské invaze na Ukrajinu, a na podstavci zanechal nápis v azbuce o Ivanu okupantovi.
V Česku roste zájem o brigádníky, píše Mf Dnes. A hotely můžou podle Hospodářských novin zakázat vstup dětem do 15 let. Více se dozvíte ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Za uspořádáním výstavy stál jeden z nejbohatších Francouzů Bernard Arnault. Podle deníku Le Monde jednal o výstavě sbírky Morozovových přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Během útoku na přístav Mariupol bylo zničeno i umělecké muzeum světoznámého malíře moře Archipa Kuindžiho. Jeho obrazy jsou v pořádku, osud pracovníků muzea je ale neznámý.
Zatím je budova obestavěná lešením a uvnitř by návštěvníci potkali muže v pracovním oblečení a helmách. Ale už za pár měsíců by se měl palác opět otevřít veřejnosti.
Letenský kolotoč patří Národnímu technickému muzeu. Původně měl fungovat už teď v únoru, práce ale zastavila zima i covid-19. Pro veřejnost ho chce muzeum otevřít v létě.
Výstava se jmenuje „Setkání s Malým princem“ a hostí ji Muzeum dekorativních umění v Paříži. Největší vzácností expozice je soubor 30 ručně psaných stránek původního rukopisu.
Muzeum Rijksmuseum v pondělí na svých webových stránkách zveřejnilo fotografii Rembrandtova nejslavnějšího obrazu Noční hlídka. Jedná se o největší a nejdetailnější snímek jakéhokoli uměleckého díla.
Kolekce je podle kurátorky geologické sbírky unikátní i ze světového měřítka. „Nález v takovém kontextu, jako byl v Opavě-Kylešovicích, není na světě znám,“ doplnila.
Sbírka tetovacích razítek z dražby je podle aukční síně jednou ze tří, o jejichž existenci se ví. Jednu má Vojenské lékařské muzeum v Petrohradě, druhou má Státní muzeum Auschwitz–Birkenau.
Mezi nejzajímavější patří například část keramické sošky pravděpodobně z 15. století, kde je nejspíš zobrazena Panna Marie s Ježíškem. Soška ale není kompletní.
Návrat ztraceného archeologického exponátu uvítal irácký ministr kultury. „Navrácení iráckého artefaktu (do vlasti) pro mě znamená navrácení důvěry a sebevědomí do irácké společnosti,“ uvedl ministr.