Sociální pracovníci v Hradci Králové zaznamenávají víc násilí mezi školáky. Přibývá i vážných fyzických útoků. Na vině by podle odborníků mohly být zhoršená ekonomická situace a pandemie.
V tisku se v úterý dočtete, že Ředitelství silnic a dálnic by v budoucnu mohlo mít pevně daný tříletý finanční plán. Mf Dnes píše, že to bude hlavní změna, která společnost čeká při transformaci.
Situace zbytků obránců je v jistém smyslu podobná události z naší historie – kdy byli naši parašutisté bezvýchodně obklíčení v kostele v Resslově ulici, míní psycholog.
Je vidět, že lidské neštěstí a utrpení velmi silně doléhá i na odborníky. „Promiňte…V práci se držíme, ale tady to na nás dolehne….musím se nadechnout,“ nemohla dokončit větu jedna z psycholožek.
Na psychoterapeuty se v současnosti obrací víc klientů. Jde většinou o lidi, kteří pomáhají uprchlíkům - tedy o ty, kteří se pohybují takzvaně v první linii.
V Česku je téměř 16 tisíc novodobých válečných veteránů, kteří se zahraničních misí účastnili po roce 1989. Mnohé trápí psychické problémy po návratu z mise, ale také každodenní potíže v rodině.
Psychologové zatím ještě nezahajují ozdravnou psychoterapii. S terapií se musí začít, až si běženci najdou stálé místo pobytu a budou se opravdu cítit bezpečně.
O duchovní pomoc je v uprchlickém centru velký zájem. „Trošku si promluvíme, nechám je vyprávět jejich zážitky a spíš se je snažím uklidnit, že už jsou z palebné oblasti,“ popisuje otec Šimon.
„Sankce bolí věrchušku, ale běžného Rusa tolik ne. Velikost jejich země a její prestiž jsou pro ně navíc tak důležité, že jsou ochotni leccos obětovat,“ říká bývalý vojenský psycholog Daniel Štrobl.
Přestože žije v Česku, cestuje Rostislav Prokopjuk často do Kyjeva. Přiváží tam léky do Vojenské nemocnice a pomáhá místním pacientům. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz přiznává, že je to jeho závislost.
Potvrzuje to i průzkum agentury STEM, který zjišťoval důvěru v konspirace před podzimními sněmovními volbami. Podle něj těmto konspiracím věřilo 46 % lidí.
Pandemie proniká čím dál tím víc do psychiky lidí. Existenční potíže, ztráta kontaktů s ostatními a tíže navazujících problémů zanechává v duších Čechů negativní stopy.
Psycholog a sociolog Nikola Hořejš si myslí, že vláda dobře apeluje na očkování třetí dávkou a osobní odpovědnost. Jak ale řekl v rozhovoru Radiožurnálu, nefungují obecné výzvy.
Proslul jako šéf fiktivní věznice ve sklepení Stanfordovy univerzity. Říkali mu doktor Zlo. Philip Zimbardo ale nic takové mít na náhrobku nechce. Přečtěte si rozhovor se slavným psychologem.
Jak se změnila česká společnost za téměř dva roky pandemie covidu-19? A jak efektivně čelit negativním projevům, jako je agresivita či nedostatek empatie?
Postavení sociálních pedagogů ve školském systému měla upevnit novela zákona o pedagogických pracovnících. Tu ale v srpnu poslanci odmítli. Školám tak na jejich financování chybí prostředky.
„Naše běžná zkušenost je, že se toho kromě nepříjemných omezení zase tolik neděje. Přitom svět nemocnic prožívá opravdu drama,“ řekl psycholog Kulhánek.
Lidé k lékařům chodí s těžkým depresemi a úzkostmi, které vyvolaly existenční, ale také existenciální problémy. Odborníci to připisují pandemii koronaviru.
Děti mají po koronavirových omezeních potíže spolupracovat s ostatními v týmu nebo se jim moc nechce hýbat. Ukázala to anketa mezi vedoucími letošních letních táborů.
Dětí, které služby školního psychologa, ale i speciálního pedagoga potřebují, je podle dat České školní inspekce rok od roku víc. Ministerstvo školství proto připravuje změnu.
Zkrotit takového člověka přitom bývá prakticky nemožné. „Jediná obrana je od takového člověka utéct. S psychopatem se žít nedá,“ varuje pracovník vězeňské služby Stanislav Hájek.
„V přípravě je základní princip zdraví a budoucnost dítěte. U profesionálních a elitních sportovců, kteří se dostanou na hranu, je to rozhodování jiné,“ popisuje Michal Šafář.
Bilesová udělala v historii sportu ojedinělé gesto. Odstoupila z vrcholné soutěže a jako důvod uvedla ztrátu sebedůvěry. Takovou příčinu dříve sportovci pečlivě tajili.
Psychický tlak je velký, ovlivňuje jejich výkony. Sportovci se k tomu rozhodli být otevření a o tématu veřejně mluví. „Vidím v tom posun,“ popisuje sportovní psycholog Václav Petráš.
„Stavebniny jsou stále potřeba,“ říká ředitelka Střediska humanitární a rozvojové spolupráce Diakonie Českobratrské církve evangelické Kristina Ambrožová.