České domácnosti se podle něj propadají do větších dluhů, nutně potřebují ekonomickou podporu, i proto je zmatená vládní komunikace zásadnější problém, než se možná zdá. Jaké výzvy nás teď čekají?
U lidí, kteří prodělali koronavirus, se mohou začít projevovat problémy, jako je úzkost, porucha spánku nebo i sebevražedné myšlenky. Na klinikách také přibývají klienti se závislostí na alkoholu.
V době epidemie se více lidí potýká s psychickými obtížemi. Studie Národního ústavu duševního zdraví ukázala, že letos stoupl výskyt duševních poruch proti roku 2017 z 20 na více než 30 procent.
Důležité jsou i životní jistoty. „Když víte, že něco bude a jak to bude zhruba probíhat, dává vám to určitou jistotu a uvolňují se vám ruce, abyste mohl zkoumat něco jiného,“ podotýká Václav Mertin.
„Oni sami říkají, že raději umřou doma se svými dětmi a vnoučaty. A ne že budou někde čekat jen proto, aby žili o půl roku déle. Senioři většinou nejsou totální ignoranti,“ říká psycholog.
Psycholog a psychoterapeut Milan Studnička vidí problém například v tom, že mnohý rodič se svým dítětem komunikuje především formou povelů. Dospělí také často svým potomkům zakazují jejich zájmy.
Psychologů, kteří spolupracují se zdravotní pojišťovnou, ale není dost a nové smlouvy pojišťovny uzavírat nechtějí. V každém městě totiž může působit omezený počet psychologů na sto tisíc obyvatel.
„Jedná se o výsostně český fenomén, který v západním světě nemá svou obdobu. Aktuálně se celková odkladovost pohybuje kolem 23 procent dětí s meziročním nárůstem jedno až dvě procenta.“
Česko je podle vlády v kritické fázi epidemie, počty nakažených neklesají a kabinet vyhlásil zákaz nočního vycházení. V jakém stavu se nachází, pokud jde o postoje k pandemii, česká společnost?
Náročnost distančního vzdělávání dostihla většinu žáků. Psycholožka Lenka Morávková Krejčová má z praxe zkušenost, že pro děti se specifickými poruchami učení šlo někdy o ideální situaci
Podle Honzáka je v dnešní situaci potřeba vědět, že člověk nemůže mít všechno. „Vznešeně se to jmenuje frustrační tolerance. Ta by se měla pěstovat u dětí od malička.“
„Nejasnost a nepřehlednost je mnohem horší, než potřeba se uskromnit nebo omezit. Nejstrašnější je, když neumíme pojmenovat problém a nevíme, jak vzniká,“ říká Šípek ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
„Chybí tomu kontext, dozvíme se číslo, ale nevíme, co “ řekl v pořadu Speciál Českého rozhlasu Plus klinický psycholog z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Radek Ptáček.
„Řada politiků tady bohužel sehrála velmi nepěknou roli, kdy vytvořila mýtus, podle kterého nemoc zavlekli jacísi bohatí, co jezdí lyžovat do Itálie, a ti chudí chudáci ji dostanou,“ říká Štrobl.
Poloprázdné regály a vyprodané roušky kvůli koronaviru. Proč lidé tak snadno podléhají panice a jak se proti ní dá bránit? Odpovídá psychoterapeut a vojenský psycholog Daniel Štrobl.
Za přeživšími klienty domova pro zdravotně postižené míří další psychologové. Radnice zahájila veřejnou sbírku. V nemocnicích zůstávají po požáru čtyři lidé, stav jednoho muže je stále kritický.
Původně studentský projekt se za poslední rok kvůli zájmu ze zahraničí rozšířil také na Slovensko, do Polska, Spojených států nebo do Jihoafrické republiky.
Dopravní psychologové vytvořili speciální web a videa zaměřená na asistenční systémy v autech. Zjistili, že elektroničtí pomocníci nejsou vždy zárukou bezpečnosti.
„Za posledních deset let narostl o 80 procent počet pacientů a počet psychiatrů se zvýšil asi jen o 30 procent,“ upozorňuje místopředseda České psychiatrické společnosti Martin Anders.
Díky zákazu spolu prý školáci o přestávkách více komunikují, v hodinách je klid a žákům i učitelům to přineslo pocit bezpečí a soukromí, říká speciální pedagožka.
V běžném životě člověka probíhá autocenzura, ale na sociálních sítích se to ještě učíme. Aktuálně tak probíhá někdy i dost bolestivý proces vymezování hranic, míní psycholog.