U dětí a mladých jsou časté psychické problémy. Kromě psychoterapie odborníci dávají i antidepresiva
Nejvhodnějším způsobem léčby u dětí a dospívajících je v případě psychických potíží podle odborníků psychoterapie. V nutných případech jim někdy ale lékař může předepsat i antidepresiva. V pražském Psychoterapeutickém centru Nákel se v poslední době často setkávají s dětmi a dospívajícími, kteří se sebepoškozují.
„Je to stejné jako cigareta, kterou si dáte, když jste ve stresu, tak člověk, který nemá dobrou situaci a je nešťastný, tak se pořeže,“ popisuje sedmnáctiletá Karolína. Sebepoškozovat se začala po covidu a její potíže se postupně stupňovaly.
I dětem a dospívajícím se v případě závažných psychických potíží předepisují antidepresiva.
„Pak jsem to prostě už jeden den nezvládla sama se sebou a pokusila jsem se zabít a skončila jsem hospitalizovaná v Motole.“
Se sebepoškozováním u dětí a dospívajících se odborníci ve svých ordinacích setkávají v poslední době velmi často, říká klinický psycholog Daniel Krejcar z pražského Psychoterapeutického centra Nákel. „Řezání si do kůže žiletkou, jehlou, drápání, to je prostě fenomén doby. Dneska se dá jednoduše najít tisíc návodů, jak si ublížit, na internetu.“
Dětem i dospívajícím mezi dvanácti až šestadvaceti lety tu nabízejí krizovou ambulantní péči, jakousi první pomoc. „Na prvním místě je tu psychoterapie,“ říká psychiatr Jan Lorenc.
Bude AI předepisovat antidepresiva? Psychiatrům a pacientům by mohla ušetřit celé týdny
Číst článek
„Snažíme se vždycky to zvládnout psychologicky. Když ty problémy jsou závažnější, tak k tomu přistupuje psychiatr.“ Antidepresiva tu nasazují dětem a dospívajícím v případě, že je jejich psychický stav omezuje v běžném životě, například nejsou schopni chodit do školy. Zároveň se s těmito léky zachází jinak než u dospělých – častěji se například řeší, jestli je ještě nutné je brát.
„Někdo je má tři měsíce, někdo je má půl roku, někdo je má rok. Ale vždycky myslíme na to, aby se to vysadilo.“ To, jestli je nasazení antidepresiv u dítěte nebo dospívajícího potřeba, navíc lékař konzultuje i s rodiči. Sledují se i vedlejší účinky léků – třeba bolesti hlavy, tiky nebo zažívací potíže.
„To antidepresevimu nesmí škodit. Zvažujeme plusy a minusy, zvlášť u těch závažnějších stavů. Vedlejší účinky u dětí jsou často důvodem vysazení,“ upozorňuje psychiatr Jan Lorenc.
Psychiatr Praško: Pohyb snižuje napětí, pravidelné cvičení je skoro stejně účinné jako antidepresiva
Číst článek
Při psychoterapii, která je nezbytnou součástí léčby, se psycholog snaží najít příčinu prožívaného neštěstí a důvody, proč se mladý člověk například k sebepoškozování rozhodne, vysvětluje Daniel Krejcar.
„My u těch dětí zvlášť jako psychologové se snažíme dělat všechno pro to, aby léky nebyly třeba, ale když mladý člověk vypadává z režimu a přestává chodit do školy, protože mu není dobře a ty léky by způsobily to, že mu bude o trochu líp a tím pádem nebude vypadávat, tak to je ta chvíle, kdy je to dobrý nasadit, protože je to vrací do života. Nemluvě vůbec o tom, že ty léky jsou někdy nutné, protože hrozí riziko sebevraždy. Ta deprese nebo impulzivní jednání by mohlo být takové, že by si to ty děti udělaly.“
Kombinace HHC a kratomu ji dostala na psychiatrii. ‚To léto jsem myslela, že nepřežiju,‘ říká Markéta
Číst článek
Nepříliš dobrý psychický stav dětí a dospívajících potvrdil také výzkum rizikového chování mezi více než 20 000 žáky a studenty v Ústeckém kraji. Vyplynulo z něj, že na sebevraždu někdy pomýšlela více než pětina z nich, říká vedoucí výzkumu Roman Petrenko.
„Menší část, konkrétně sedmnáct procent šli do nějakého detailu a přemýšleli třeba, kdyby spáchali sebevraždu, tak jakým by to bylo způsobem.“
Výzkum také prokázal, že až třetina dívek v Ústeckém kraji má osobní zkušenost se sebepoškozováním. „Pod tou jednou třetinou si představme i dívky, které to zkoušely jednou dvakrát, až po dívky, které se poškozují opakovaně. My v tomhle čísle nerozlišujeme tu závažnost, ale bavíme se o jedné třetině žákyň, které se nějakou formou sebepoškozují. To pokládáme za velmi závažné,“ dodává sociolog Roman Petrenko. Aktuálně odborníci sčítají výsledky podobného výzkumu v Praze.
