„Přehradní nádrž samotná bude umístěna na spodním konci obce Nové Heřminovy, na hranici katastru s obcí Zátor. Samotná nádrž jako taková se intravilánu obce příliš nedotkne,“ říká starostka obce.
Nezávislý starosta Richard Holiš uvedl, že radnice teď bude dále jednat s vlastníkem a domlouvat kupní smlouvy. Hotovo by mohlo být podle něj v řádu měsíců.
Pro přehradu hlasovalo 127 ze 146 účastníků referenda. Deset bylo proti a devět se zdrželo hlasování, když neoznačilo ani jednu možnou odpověď. O výstavbě přehrady se hovoří od roku 1997.
Referenda, které pořádalo město, se ale zúčastnila jen čtyři procenta z téměř 1,4 milionu registrovaných voličů. Šlo o třetí podobný plebiscit v Paříži v posledních třech letech.
S převodem kanalizace na soukromou společnost souhlasilo v referendu 110 hlasujících, proti jich bylo 71. Rozkol mezi obyvateli způsobil zejména plán na výstavbu budovy pro druhý stupeň školy.
Britové podle průzkumů nyní podporují užší vazby s EU, popsala serveru iROZHLAS.cz Zuzana Kasáková z Katedry mezinárodních studií FSV UK a think-tanku EUROPEUM, Institutu pro evropskou politiku.
Předsedkyně Sociální demokracie Jana Maláčová v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál kritizuje vládní politiku a mluví i o tom, koho by chtěla ve Sněmovně reprezentovat.
„Sanduovou nikdy nespojili s žádnou korupční kauzou, což je v rámci střední a východní Evropy docela vzácný jev. Problém ale je, že na dané lodi je asi jedinou členkou posádky,“ říká Cristian Cantir.
„Sanduová by se opravdu vážně měla zamyslet nad tím, jak komunikovat s domácími voliči,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus novinářka Deníku N Petra Procházková.
Současná prezidentka Maia Sanduová, která obhajuje mandát, přišla k moci v roce 2020, a to jako jasně prozápadní politička. Podařilo se jí porazit tehdejšího prezidenta Igora Dodona.
Těsná většina voličů v Moldavsku podpořila v referendu orientaci země na EU. Vyslovilo se pro to 50,46 procenta voličů, ukazují výsledky po sečtení všech hlasů.
Předvolební klání doprovází rozkol mezi snahou stávající hlavy státu a opětovné kandidátky Maii Sanduové o prozápadní směřování země oproti bezprecedentním pokusům Ruska o vměšování se do jeho průběhu
V Dalečíně na Žďársku lidé odmítli stavbu dvou větrných elektráren. Proti stavbě bylo 153 voličů, pro 102 a tři hlasy byly neplatné. Referenda se zúčastnilo 47,9 procenta voličů.
Radnice získala v referendu silný mandát, aby proti stavbě bojovala. Starosta Pavel Buzek z hnutí STAN zastupitelům na posledním jednání oznámil, že obec najme specializovanou právní kancelář.
Přípravě projektu podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) i zástupců státních firem výsledek referenda nebrání. Chystané připomínky obce mohou ale projekt zbrzdit.
„Myslím, že naše motivace byla opravdu jasná, prostě přinést obci peníze na další rozvoj. Když teď vidím, jak to dopadlo, tak bych to asi neudělal,“ říká starosta Pavel Hrdlička.
Některá místní referenda pořádaná spolu s volbami do Evropského parlamentu byla nezávazná, v některých obcích nepřišel dostatek lidí, aby bylo hlasování platné.
Dolní Lutyně podá námitky proti výstavbě gigafactory. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje by stát měl lidem v obci nabídnout štědré kompenzace. Investici by ale promarnit neměl.
V poslední době jsme byli svědky referend ohledně estetických věcí, třeba větrných elektráren, hodnotí Petr Jüptner z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Vláda v březnu schválila, že v Dolní Lutyni zahájí přípravu ploch o rozloze až 280 hektarů. Obyvatelé Dolní Lutyně odhlasovali, že zástupci obce mají projektu bránit podáváním připomínek.
Obec se svých občanů ptá, jestli má stavbě všemožně bránit. Podle vlády by investice přinesla tisíce pracovních míst a rozvoj regionu. Mnozí místní se ale obávají, že jim to výrazně zasáhne do života.
Zástupci ministerstva průmyslu, ale i kraje do jezdí do Dolní Lutyně s lidmi jednat. Jak ale uvádí její starosta Pavel Buzek (STAN), řadu otázek se stále vysvětlit nepodařilo.
