V červenci roku 1995 v bosenském městě zavraždili členové vojska Republiky srbské přes 8 tisíc muslimských mužů a chlapců. Stovky těl obětí doposud jejich pozůstalí hledají, aby je mohli pohřbít.
Nizozemsko již dříve přiznalo politické chyby, ale dosud se odmítalo jasně omluvit. V červnu se premiér omluvil nizozemským vojákům, kteří byli vysláni do válečné zóny s „nesplnitelným úkolem“.
Armáda bosenských Srbů obsadila v červenci 1995 srebrenickou enklávu, za jejíž bezpečnost měly ručit mírové sbory OSN. Početně i výzbrojí slabší nizozemští vojáci se Srbům rozhodli neklást odpor.
„Tato válka je samou svou povahou genocidní – pokud jde o to, jaký jazyk Rusové používají, nebo způsob, jakým válku vedou. To je naprosto jasné,“ řekl pro CNN Azeez Ibrahim z New Lines Institute.
„Zvěrstva“ v Buče odsoudila mimo jiné britská ministryně zahraničí, zástupci Evropské unie a Německa. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se Rusko v jeho zemi dopouští genocidy.
Zatímco bosňáčtí politici a příbuzní válečných obětí rozhodnutí uvítali, zástupce bosenských Srbů v tříčlenné kolektivní hlavě bosenského státu je odmítl. Pohrozil zahájením procesu rozdělení země.
Hlavním problémem, souvisejícím s verdikty trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, jsou nacionalistické narativy jednotlivých zemí, které si jeden každý rozsudek z Haagu vykládají po svém.
Ratko Mladić velel srbským jednotkám během masakru v Srebrenici v červenci 1995 i během obléhání Sarajeva v letech 1992 až 1996. V roce 2017 byl odsouzen na doživotí, proti verdiktu se odvolal.
„Málokterá událost je tak detailně zdokumentovaná jako masakr ve Srebrenici. Většina obětí byla doslova kost po kosti exhumována, očíslována a určeno DNA, máme 6900 jmen obětí,“ říká Matyáš Zrno.
Masakr spáchaný na východě země v oblasti, která se nyní nachází v bosenské Republice srbské, je jediným zločinem z války v letech 1992-1995 označeným mezinárodní justicí za genocidu.
Canon vznikl v roce 2006. Jeho úkolem je být podkladem pro výuku holandských dějin a u mladých Holanďanů rozvíjet schopnost, jak zvládnout vlastní dějiny v jejich rozpornosti a protichůdnosti.
Nyní šedesátiletý Savčić čelí obvinění, že v červenci 1995 vydal rozkaz 65. ochrannému motorizovanému pluku, aby zajal, popravil a pohřbil dospělé bosenské Muslimy z chráněné zóny OSN ve Srebrenici.
Celkový počet obětí srebrenického masakru, který Mezinárodní soudní dvůr OSN označil za genocidu, se dodnes jen odhaduje, nejčastěji se hovoří o 8000 mrtvých.
Za poslední rok ztotožnilo identifikační středisko v severobosenské Tuzle ostatky 140 zavražděných. Většina rodin ale nesouhlasila s pohřbem, protože těla často nejsou kompletní.
Přestože málokdo nezaujatý pochybuje o tom, že Ratko Mladić je válečný zločinec, doživotní rozsudek, který nad ním vynesl Mezinárodní soudní tribunál pro bývalou Jugoslávii, za sebou zanechává pachuť.
Ratko Mladić, kterého soud ve středu v Haagu odsoudil k doživotnímu vězení, prohlásil, že má za sebou teprve poločas a že bude bojovat za „zrušení vnucených lží“.
Ratko Mladić osobně řídil ostřelování Sarajeva a byl klíčovou postavu válečných zločinů, které se odehrály tam i ve Srebrenici, zaznělo ve středu u mezinárodního soudu v Haagu.
Pohřbeny byly ostatky nově identifikovaných obětí vraždění, ke kterému došlo roku 1995. Bosenskosrbská armáda vstoupila do Srebrenice a odehrál se jeden z největších masakrů od 2. světové války.
Soudní dvůr v nizozemském Haagu v úterý potvrdil, že Nizozemci nesou částečnou odpovědnost za smrt tří stovek muslimů, které vykázali ze základny poté, co ji obklíčily jednotky bosenských Srbů.
V noci na dnešek zemřel v Haagu bosenskosrbský generál Zdravko Tolimir, kterého Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) odsoudil k doživotnímu trestu vězení za podíl na genocidě v bosenské Srebrenici z roku 1995. Tolimirovi bylo 67 let.
Státníci z bývalé Jugoslávie pokračují v usmiřování další historickou návštěvou – představitelé Bosny a Hercegoviny míří do srbského Bělehradu. Návštěva je trochu nestandardní, v rozporu se zvyklostmi nepozval trojici vedoucích představitelů Bosny do Srbska prezident, ale premiér Aleksandar Vučić.
Desítky tisíc lidí si ve Srebrenici připomínají povraždění místních mužů a chlapců na sklonku války v Bosně a Hercegovině. Od začátku masakru, během kterého vojáci Republiky srbské zabili přes 8000 lidí, dnes uplynulo 20 let. Pietního shromáždění se letos zúčastnil i srbský premiér Aleksandar Vučić. Hřbitov však musel předčasně opustit. Rozhořčení lidé na něj pískali a házeli po něm lahve i kameny.
Před dvaceti lety se válka v Bosně a Hercegovině po třech krvavých letech blížila ke konci. K Daytonským mírovým dohodám chybělo už jen několik měsíců. To nejhorší ale mělo teprve přijít. Vojska Republiky srbské zahájila 11. července 1995 masové vraždění bosenských muslimů v enklávě kolem města Srebrenica. Šlo o nejhorší masakr v Evropě od konce druhé světové války.
Srbský premiér Aleksandar Vučić je připravený uctít památku genocidy v bosenské Srebrenici. Od masakru 8 tisíc mužů a chlapců jednotkami bosenských Srbů uplyne příští měsíc 20 let. Ani po takové době se ještě nepodařilo najít ostatky všech zavražděných bosenských muslimů.
Srbsko dnes poprvé zadrželo osoby podezřelé, že zabíjely při masakru, který v roce 1995 po obsazení Srebrenice na východě Bosny měly na svědomí bosenskosrbské síly. Informovala o tom dnes agentura AP s odvoláním na zástupce srbského prokurátora pro válečné zločiny Bruna Vekariće.