Kolektivní vina za genocidu ve Srebrenici je pro srbský národ nepřijatelná, míní odborník
11. červenec bude mezinárodním dnem připomínky genocidy, kterou roku 1995 spáchaly v bosenské Srebrenici bosenskosrbské jednotky. Návrh ve čtvrtek schválilo Valné shromáždění OSN. Proti rezoluci se ostře vymezili bosenští Srbové i srbská vláda. „Je potřeba připomenout, že samotná Bosna je kvůli přítomnosti bosenských Srbů v této otázce nerozhodná,“ říká pro Český rozhlas Plus analytik výzkumného centra AMO a odborník na Balkán Petr Čermák.
Proč se OSN rozhodla stanovit mezinárodní den připomínající masakr ve Srebrenici, při kterém bylo zavražděno přes 8000 bosenských muslimů, právě teď?
Včerejší hlasování o rezoluci je jednou epizodou v dnes už, dá se říct, historickém sporu mezi Bosňáky a Srby o interpretaci zločinů ve Srebrenici. Spor probíhá od konce 90. let, kdy se rozkryl rozsah tohoto masakru.
Poslechněte si rozhovor s Petrem Čermákem, analytike výzkumného centra AMO a odborníkem na Balkán
O podobných rezolucích se hlasovalo už v minulosti, pro bosňáckou stranu neúspěšně. To, že včerejší hlasování dopadlo tak, jak dopadlo, je asi především výsledkem snahy zástupců Bosňáků – tedy národa, který byl obětí genocidy – kteří využili blížícího se 30. výročí, které nastane v příštím roce. Usilovali o to, aby se otázka znovu dostala na to nejvyšší mezinárodní fórum.
Zároveň Srbové pod tlakem bosňácké lobby více a více agresivně odmítali srebrenický masakr jako genocidu. A možná i to přitáhlo k tomu tématu větší mezinárodní pozornost v posledním roce.
S návrhem přišlo Německo a Rwanda. Proč právě tyto dvě země?
Jsou to státy, které mají svou vlastní specifickou zkušenost s genocidou v průběhu 20. století. A právě proto se na diplomatickém poli snaží téma nějakým způsobem uchopovat a zvedat. Byla to spíš nějaká symbolická rovina. Rezoluce byla zaštítěna dalšími 30 státy, převážně západními, ale Německo a Rwanda byly takovými mluvčími celé iniciativy. Vnímám to i jako nějakou součást procesu jejich vlastního vyrovnávání se s minulostí.
OSN přijala rezoluci o připomenutí genocidy v Srebrenici. Srbsko se bojí nálepkování
Číst článek
Jak jste zmínil, tak proti rozhodnutí se ostře vymezila srbská vláda. Lobbovala proti němu. Co přesně jí vadí?
Srbská vláda rezoluci odmítá především z důvodu tvrzení, že ji i celé Srbsko staví do role genocidního národa a uvaluje kolektivní vinu na Srby za to, co se ve Srebrenici stalo. Srbská vláda dlouhodobě přiznává, že ve Srebrenici došlo ke zločinům, a odsuzuje zločiny a masakry.
Odmítá ale definici zločinů jako genocidu z důvodu, že to staví srbský národ do pozice viníka. A ačkoli toto v té rezoluci nijak explicitně nezaznívá, tak i vzhledem k tomu, že pro Srbsko a představitele Srbů v Bosně a Hercegovině jde o klíčové politické téma, tak byli v podstatě nuceni se tímto způsobem proti hlasování a rezoluci vymezit.
A změnil se nějak za těch skoro 30 let přístup Srbů k této události? Jak o ní mluví, jak o ní vyučují ve školách?
Bohužel se výrazně nezměnil, respektive v posledních letech se možná mění k horšímu ve smyslu, že právě z odmítání srebrenické genocidy se stalo velké politické téma. Před 15 lety byla Srebrenica problém, který byl diskutován spíše v právní rovině u mezinárodních tribunálů.
Na srbské politické scéně a na politické scéně bosenských Srbů se k moci dostali populisté a nacionalisté, kteří na tomto tématu sbírají politické body. Veřejný diskurs se poté paradoxně posouvá do agresivnější roviny a s postupujícím časem Srbové více a více odmítají srebrenickou genocidu.
A co zavedení Mezinárodního dne znamená v diplomatické rovině? Bude mít dopad na vztahy Srbska s Bosnou a Hercegovinou?
Je potřeba připomenout, že samotná Bosna a Hercegovina je v té otázce rozdělená, protože velkou část populace tvoří bosenští Srbové a stejně tak velkou část politické reprezentace tvoří bosenští Srbové, kteří pochopitelně s tou rezolucí nesouhlasí. Takže Bosna a Hercegovina, jako obvykle, nebude mluvit jednotným hlasem.
Ale pokud bychom se bavili o části Bosny a Hercegoviny, která lobbovala za rezoluci, tedy o bosňácké části, tak pochopitelně včerejší výsledek nepřispěje ke zlepšení vztahů mezi Bosňáky a Srby ani v Bosně a Hercegovině ani mezi Bosnou a Hercegovinou a Srbskem. Ale zároveň je to jeden z mnoha takových sporných bodů, takže bych ani nečekal, že to nějakým výrazným způsobem vztahy rozvrátí.
