„Krize se podepsala na duševním zdraví především mladých dospělých do 24 let, členech těžce finančně postižených domácností a ženách s nezletilými dětmi,“ vysvětlují vědci v prvním díle série.
V době koronavirové epidemie došlo k nárůstu depresí a úzkostí, někdy až o desítky procent. U části pacientů není deprese rozpoznána nebo je špatně léčena.
„Chybí tomu kontext, dozvíme se číslo, ale nevíme, co “ řekl v pořadu Speciál Českého rozhlasu Plus klinický psycholog z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Radek Ptáček.
Vybírání mýta v Praze má omezit emise v centru města. Více by platili řidiči se starším, méně ekologickým vozem, píšou páteční Hospodářské noviny. Více ve výběru z médií, který připravil Radiožurnál.
Výsledky studie pak potvrdily, že úzkost ovlivnila i míru obav z nákazy nebo ekonomických dopadů. Negativní dopad na duševní zdraví má i pouhé čtení titulků namísto celých článků.
Co dělat, jak se zachovat, abychom možné důsledky stresu, paniky, úzkosti a další negativní prožitky co nejvíce minimalizovali? Radí psycholog Dalibor Špok
Emoční následky kocoviny shrnuje anglický termín „hangxiety“ složený ze slov „hangover“ - kocovina a „anxiety“ - úzkost. Spadají pod něj různé nepříjemné pocity v mozku sužovaném kocovinou.
Spousta lidí trpících anorexií umírá předčasně. „Jsou podvyživení a cvičí několik hodin denně, tak tam může dojít k srdečnímu selhání, které my nedokážeme předvídat,“ říká Hana Papežová.
Z nové studie kanadských vědců plyne, že úzkostnější lidé si některé události můžou zapamatovat lépe než ti, kteří úzkostí příliš netrpí. Píše se o tom na populárně-naučném serveru Live Science.
Někteří rodiče berou terapii jako místo, kam dítě odvezou, nechají ho opravit a pak si ho vyzvednou, říká v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz psychoterapeutka Lucie Bělohlávková.
Stále více Řeků pomýšlí na sebevraždu, nebo se o ni dokonce pokusí. Důvody vidí odborníci v prohlubující se ekonomické krizi, která zemi sužuje už pátým rokem.