Opatření ministerstev financí a obchodu míří proti subjektům, které podporují schopnost válčit nebo pomáhají obcházet sankce. Ministerstvo zahraničí přidalo na svůj sankční seznam devět ministrů.
V lednu tak bude moci srbský tenista na úvodním grandslamu sezony usilovat o jubilejní desátý titul. Informovaly o tom web listu Guardian či televizní stanice ABC.
Policisté začali skupinu stíhat na podzim roku 2018, osm lidí tehdy skončilo ve vazbě. Kriminalisté tehdy informovali, že skupina získala trestnou činností stovky milionů korun.
„Je to politická záležitost. Přidáváme se k Polsku, baltským zemím a Finsku. Dáváme tím najevo, že se záležitost netýká jen zemí, které s Ruskem sousedí,“ říká Jiří Schneider.
Petras Auštrevičius reprezentuje hlas ráznější části Evropské unie, která je pro úplné zastavení vydávání víz pro Rusy. Své argumenty vysvětluje v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.
Některé země jako Polsko, pobaltské státy, Finsko nebo Česko navíc navrhovaly plošně pozastavit vydávání víz ruským turistům, podle dalších členů unie je to však nepřijatelné.
Pokud to členské státy EU potvrdí, zaplatí Rusové místo 35 eur za vízum 80 euro a počkají na ně patnáct místo deseti dnů. Některé státy však navrhovaly pozastavit vydávání víz pro Rusy úplně.
Z Prahy odjíždí Urmas Reinsalu mírně zklamaný. Chtěl prosadit zákaz vydávání víz v celé unii, nepovedlo se. „Udělali jsme krok správným směrem, ale nebyl dostatečný,“ komentoval pro iROZHLAS.cz.
Bývalý diplomat míní, že všichni ruští občané, kteří by chtěli cestovat do schengenského prostoru za turistikou, by měli tu možnost dostat, ale za určitých podmínek.
Unie již pozastavila část dohody z roku 2007, která se týkala vládních činitelů. Ministři se dále dohodli, že v zemích unie nebudou uznávány pasy vydávané ruskými orgány v okupovaných územích.
Daný krok by znamenal, že žádosti podané ruskými občany by neměly přednostní právo na zpracování a získání víz do schengenského prostoru by tak pro ně bylo náročnější.
Zpravodajský server Yle uvedl, že v současné době se ve Finsku zpracovává zhruba 1000 žádostí o ruská víza denně. Od září by mohl být počet snížen na 100 až 200 žádostí.
Několik zemí Evopské unie výrazně omezilo vydávání turistických víz občanům Ruské federace, vydává je stále třeba Finsko. Jak to bude dál, rozhodne unie na konci srpna na summitu v Praze.
Sněmovna projedná lex Ukrajina II, jenž už dříve schválila vláda. Kromě změn v pomoci uprchlíkům navrhuje také prodloužení zákazu víz pro Rusy a Bělorusy i po skončení nouzového stavu.
Nově budou muset žadatelé o dočasnou ochranu z Ukrajiny napadené Ruskem prokázat, že mají zajištěno ubytování, pokud nebudou mít bydlení zprostředkováno krajským asistenčním centrem.
„Lidé, kteří odešli z Běloruska, teď pomáhají Ukrajině, protože rozumíme bolesti, kterou zažívají,“ uvedla představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.
Již dva měsíce Česko nevydává víza Rusům a Bělorusům a k tvrdému postupu chce přesvědčit i další země. „Tlak vůči obyčejným lidem by měl být přiměřený,“ míní advokát, který zastupuje rozdělené rodiny.
Vladimir Putin podepsal dekret, jenž zavádí „odvetná vízová opatření“ vůči občanům zemí, které Moskva označuje jako státy, jež nejsou vůči Rusku přátelské.
„Bohatý svět sice Nolemu nedovolí pokračovat v tenise, ale odhalí tak svou pravou tvář a odstartuje tak daleko vážnější hru,“ řekl srbským médiím Srdjan Djoković.
Nové vízové omezení týká rovněž vysoce postavených běloruských činitelů ze sektoru spravedlnosti nebo členů bezpečnostních složek, kteří zatýkali a údajně týrali demonstranty.
Víza jim umožní bydlet, pracovat a studovat ve Velké Británii. Zhruba polovina z 5000 podaných žádostí pochází od občanů Hongkongu, kteří již v Británii žijí.
„Česká republika je mezi nimi,“ uvedlo na twitteru ruské velvyslanectví v Praze. Na seznamu zemí, jejichž občané budou moci při cestách do Ruska získat elektronické vízum, je také Slovensko.