O chmel je zájem v Česku i v zahraničí. Pěstitelé na Žatecku ho zasadí víc než loni

Pěstitelé chmele na Žatecku letos opět rozšiřují plochy, na nichž tyto rostliny sází. Důvodem je vyšší zájem o český chmel, hlavně od firem z východu. Už loni pěstitelé na Žatecku poprvé po deseti letech navyšovali počet chmelnic, letos tyto plochy zvětší o dalších 150 hektarů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Chmelová šiška | Foto: Ladislav Bába

Na žateckých chmelnicích lze v těchto dnech potkat desítky brigádníků.

„V ruce držím hák, kterým zapichuji drátky do země kolem chmelu, který pak po nich poroste nahoru. Dneska už jsem tady od sedmi a stihl jsem udělat tři řady,“ říká student Richard Berounský, který přijel na chmelovou brigádu do Stekníku nedaleko Žatce až z Ústí nad Labem.

Přehrát

00:00 / 00:00

O sázení chmele na Žatecku natáčel redaktor Jan Beneš

Na chmelu je poprvé. „Je to těžká práce, těžší, než jsem si myslel,“ konstatuje Richard. Za týden si vydělá až dva tisíce korun hrubého, peníze si chce nechat na školní výlet do Chorvatska. Richard není zdaleka jediný brigádník.

„Přibližně je tady momentálně asi sto brigádníků, převážně z Čech, ze Slovenska tady máme asi 30 brigádníků a z Moravy dvacet,“ říká Pavel Kozlovský z Chmelařského institutu v Žatci.

„Probíhá zapichování chmele – to už asi týden – a od včerejška začínáme i zavádět chmel,“ popisuje Kozlovský, jaká práce je vlastně na přelomu dubna a května potřeba.

O brigádníky prý nouze není, jen někteří jsou však podle Kozlovského šikovní a dobří. „Sehnat kvalitního pracovníka, který zavede chmel podle našich nějakých instrukcí, je docela složité,“ podotýká.

Stoupá zájem minipivovarů

Pěstitelé chmele na Žatecku letos rostlinou osází o 150 hektarů víc než loni. Celkem zabírají chmelnice v Ústeckém kraji plochu 4660 hektarů.

Podle tajemníka Svazu pěstitelů chmele Michala Kovaříka mají o úrodu zájem pivovary se světovým renomé, ale ozývají se i ze zemí jako Angola či Turkmenistán.

„Nejčastěji je to východní trh, takže Japonsko, Čína, také Rusko, z Evropské unie je třeba Německo jeden z největších odběratelů,“ vysvětluje Kovařík.

Osmdesát procent chmele vypěstovaného na Žatecku jde na export, v poslední době však stoupá i zájem ze strany tuzemských minipivovarů. „V České republice ten trend těch malých pivovarů určitě je, takže ta poptávka i z těchto malých pivovarů je určitě vyšší,“ dodává Kovařík.

Pěstitelé mají uzavřené smlouvy s odběrateli na odhadovanou průměrnou sklizeň. Jestli bude sklizeň bohatší nebo chudší, to bude jasné až na konci léta.

Chmel - drátkování | Foto: Michal Jindra

Jan Beneš, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme