Co se vybaví Davidu Kollerovi, když se řekne Karel Kryl? „Mně se vybaví ty stovky mejdanů, když jsem byl náctiletý a hráli jsme po bytech, táborových ohních a chalupách,“ vzpomíná Koller pro Radiožurnál na období, kdy Krylovy písně hrál vůbec poprvé.

Bylo to v době, kdy byli ještě náctiletí a Kryl byl jedním z hlavních hudebních symbolů odporu proti normalizačnímu režimu. Teď si je Koller na jednom pódiu zazpíval i s Richardem Müllerem.

Hudební večer nabídl písně ze všech etap Krylovy tvorby, především tedy ty, které se staly doslova ikonickými, jako Bratříčku, zavírej vrátka nebo Anděl.

Koncert byl už od jara vyprodaný. Ve Dvořákově síni Rudolfina nebylo jediné volné místo na sezení. Někteří diváci dokonce stáli a seděli třeba i na schodech. Prostě všude, kde se dalo. I proto už David Koller dostává další nabídky.

„Už volalo pár pořadatelů i ze Slovenska, že by to chtěli udělat, tak třeba se z toho stane nějaký potulný band. Byla by to škoda, myslím, to zahrát jenom jednou,“ říká. Z koncertu v Rudolfinu vznikl i záznam, odvysílat by ho měla Česká televize.

Krylova výstava

Krylův život a jeho písničky si můžete připomenout od středy v pražském Břevnovském klášteře. Právě tam, nedaleko místa, kde je písničkář pochován, připravili pořadatelé Festivalu Karla Kryla také unikátní výstavu.

„Pamatuji si ho především jako člověka na jednu stranu velmi bohémského, zažil jsem s ním úžasný hospody a koncerty. Ale především si pamatuji jeho laskavost, byl velmi pokorný člověk, i když se říká leccos. Pro mě to byl obrovský zážitek, protože mi bylo 18 nebo 19 let a s lidmi mého věku jednal, jako bychom byli rovnocenní,“ vzpomíná spoluautor výstavy Vojtěch Klimt.

Jiří Štefl, hrc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít