Kojení je nezastupitelné, potvrdila další studie

Nová studie mezi britskými matkami prokázala, že kojení má blahodárný vliv nejen na zdraví dítěte, ale také na jeho psychický vývoj. Podle BBC průzkum u 10 tisíc matek a jejich dětí ukázal, že kojené děti měly ve vyšším věku mnohem méně psychických problémů než ty, které se v prvních měsících krmily umělou výživou. V řeči čísel to vypadá tak, že s problémy v chování se potýká šest procent kojených dětí, kdežto u nekojených je to 16 procent.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kojení, ilustrační obrázek | Foto: stock exchange

Kromě základních živin důležitých pro vývoj dítěte obsahuje mateřské mléko celou řadu imunologických faktorů, které chrání dítě před infekcemi. Vyznačuje se jedinečným složením tuků – dostatek mastných kyselin řady n-3, které jsou odpovědné za to, že psychomotorický vývoj dítěte probíhá v pořádku.

„Je tam celá řada jiných látek, jako je leptin, grelin a adiponektin, které jsou odpovědné také za to, že dítě má nutriční programování, že v pozdějším věku netrpí tolik obezitou a že netrpí metabolickým syndromem v pozdějším věku,“ vysvětluje lékařka Anna Mydlilová, hlavní propagátorka kojení v České republice.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lékařka Anna Mydlilová vysvětluje ve Světě o desáté význam kojení

Důležitým faktorem kojení je i kontakt matky a dítěte. Velký význam má podle Mydlilové první přiložení dítěte matce na porodním sále: „Nezapomeňme, že zde byla doba, kdy byly děti od svých maminek oddělovány. Řada studií hlavně k nedonošeným dětem říká, že je nutný ‚skin to skin‘ kontakt, tedy kůže na kůži od samého počátku. Je to důležité, aby se matka hned od počátku zapojila do péče o dítě.“

Vývojoví psychologové a neurologové zdůrazňují, jak je důležité hned od samého počátku slyšet hlas matky a také taktilní stimulace. U separovaného dítěte nemůže dojít k propojení receptorů a center v mozku, což může mít vliv na jeho pozdější výchovu.

Až devadesát procent českých žen, které odcházejí z nemocnice, kojí své děti. Bohužel málokterá žena kojí doporučovaných šest měsíců. „Někdy je to dáno kulturou kojení, která není v České republice příliš vyvinutá. Maminky, které se rozhodnou pro kojení, si nedovedou představit, že kojení není samozřejmost. Že se musí učit technice kojení, protože 50 procent z nich má problémy v porodnici a 50 procent po propuštění. Je důležitá motivace maminky, musí mít napojení na laktační poradnu, na paní doktorku. Pokud si maminka nevěří a není podporovaná, velice rychle přestává,“ tvrdí Mydlilová.

Dana Votýpková, Tomáš Pavlíček, Lucie Maňourová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme