Německo znovu řeší směřování energetiky, dosavadní transformace prý selhává

Energetická revoluce ve všech bodech selhává, tvrdí zástupci německého průmyslu. Za zavřenými dveřmi dnes chtějí apelovat členové hospodářské rady CDU na ministra hospodářství a energetiky Gabriela, aby přehodnotil dosavadní energetický plán německé vlády. Německo chce v rámci energetické transformace do roku 2022 odstavit všechny jaderné reaktory.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Německý ministr hospodářství a energetiky Sigmar Gabriel a kancléřka Angela Merkelová | Foto: Reuters

„Všichni chceme úspěšnou energetickou transformaci, ale to neznamená, že jsou všechny problémy vyřešené. Je to proces, při kterém jsme v některých oblastech pokročili, v jiných zatím ne,“ nechala se po nedávném zasedání vlády slyšet kancléřka Merkelová.

Podle německého průmyslu je pět minut po dvanácté. Energetické koncerny jsou v krizi. A většina německých domácností v těch dnech obdržela dopis, že od května jim energie opět podraží. Kriticky se k dosavadní transformaci vyjadřuje také Claudia Kemfertová z Institutu pro hospodářský výzkum.

Odchod od jaderné energie nemůže podle ní znamenat rozšíření a prodloužení provozu uhelných elektráren: „ Uhelné elektrárny jsou neslučitelné s ekologickou transformací, vypouštějí příliš oxidu uhličitého do ovzduší a způsobují přebytek v energetické síti,“ tvrdí Kemfertová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Diskuse o přehodnocení energetické transformace v Německu sleduje tamní zpravodajka ČRo Klára Stejskalová

Podle ní je zapotřebí rozumného mixu - obnovitelné zdroje je třeba kombinovat například s plynovými elektrárnami. V nich je možné výrobu omezit nebo rychle zastavit: „ Po roce 2020 musíme začít s odstavením uhelných elektráren, ale zatím se děje opak.“

Energetické firmy se tomu brání a mají podporu odborů, potažmo sociální demokracie, která se obává ztráty pracovních míst už v regionech, které už tak strádají nezaměstnaností, jako jsou Porýní, Sasko a Braniborsko. Z uhlí pocházelo loni 45 procent veškeré energetické produkce. Výstavba elektráren na zemní plyn se naopak kvůli vysokým cenám zastavila.

Plán 20 - 20 - 20

Institut pro hospodářský výzkum podporuje takzvaný evropský tříbodový plán: „Do roku 2020 snížit o 20 procent emise, o 20 procent zvýšit energetickou účinnost a docílit 20procentního podílu takzvané zelené energie,“ vyjmenovává Claudia Kemfertová.

Německo už tuto hranici překročilo. Ministr hospodářství a energetiky Gabriel proto plánuje snížení podpory pro nové obnovitelné zdroje.

„Největším problémem energetické transformace jsou denní politické tahanice: každá strana má jiné zájmy, každá spolková země má jiné zájmy, Bavorsko nezačalo se stavbou elektráren na zemní plyn, teď se navíc brání výstavbě přenosových sítí,“ říká odbornice na energetiku Kemfertová.

Přesto je ale přesvědčená, že se energetická transformace v Německu podaří: „ I když se každé čtyři roky mění vláda, myslím, že samotný cíl nikdo nezpochybní. Ovšem za neefektivní politická rozhodnutí během transformace zaplatíme,“ dodává Claudia Kemfertová z berlínského Institutu pro hospodářský výzkum.

Klára Stejskalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme