Úřady práce dotují i osvědčené zaměstnance ve veřejných pracích jen 12 měsíců

Města a obce v Královéhradeckém kraji zaměstnají ročně asi 1200 lidí ve veřejně prospěšných pracích. Jejich mzdu z velké části proplácí stát prostřednictvím úřadů práce, to však maximálně jeden rok. Pak města musejí hledat nové lidi, s těmi ale často bývají problémy.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Veřejně prospěšné práce

Veřejně prospěšné práce | Foto: Jana Huzilová

„Já se starám o ten dům. Povlékám, uklízím, vysávám. Aby to tady bylo čisté.“ Miroslava je vyučená prodavačka a své profesi se věnovala 25 let. Kvůli zdravotním problémům ale o práci přišla.

Teď dostala možnost vykonávat pro město Úpice veřejně prospěšné práce. Smlouvu má však jen do listopadu, pak bude muset skončit, a to paradoxně i v případě, že by s ní byl její zaměstnavatel spokojený. Už teď tak musí přemýšlet, co bude dál.

Na Královéhradecku je v režimu veřejně prospěšných prací zaměstnáno asi 1200 lidí. Městům a obcím pomáhají třeba i s úklidem chodníků nebo cest a jejich mzdu z velké části dotuje stát. Podle Márie Paclíkové z krajské pobočky Úřadu práce v Hradci Králové ale maximálně jeden rok.

Přehrát

00:00 / 00:00

Co vadí obcím na systému veřejně prospěšných prací, zjišťoval reportér Václav Plecháček

„Na veřejně prospěšné práce se poskytuje příspěvek uchazečům, kteří jsou dlouhodobě vedeni v evidenci. A když těch 12 měsíců pracují, mělo by je to vést zpátky na volný trh práce. A měli by už být připraveni, že mohou pracovat bez pomoci příspěvku,“ tvrdí.

Takové omezení je ale podle zastupitele šestitisícové Úpice Jaroslava Jörky nešťastné. Podle jeho zkušeností takoví lidé jinou práci většinou stejně nenajdou. On sám pak za ně marně hledá náhradu – pracovníky, na které by se mohl spolehnout. Těm navíc nějaký čas trvá, než se zaškolí a jsou schopni pracovat samostatně.

„Je to proto, aby se dala příležitost dalším. Ale problém je, že ti další nejsou. A 90 procentům těch, kteří berou všechny možné podpory, se v podstatě dělat nechce. A ti, kteří by rádi dělali a chodili do práce, prostě nemohou,“ konstatuje starosta.

Na stálé zaměstnance chybí obcím peníze

Jaroslav Jörka má s takovými problémy letité zkušenosti, je totiž vedoucím Sportovního a turistického centra Jestřebích hor. Mohl by sice lidi, kteří se osvědčili, zaměstnat bez finanční podpory státu, na to ale nejsou peníze.

„My jsme příspěvková organizace města, nemáme na to mzdové prostředky, abychom mohli toho člověka zaměstnat jako našeho kmenového zaměstnance,“ vysvětluje.

A podobné je to i v ostatních městech a obcích. I tam by uvítali, kdyby stát podporu pro pracovníky, se kterými je zaměstnavatel spokojený, prodloužil. Zákonodárci ovšem žádnou změnu zatím neplánují.

Václav Plecháček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme