Prachař zruší soutěž na studii kanálu Dunaj-Odra-Labe, Hradu se to nelíbí
Příprava projektu plavebního kanálu Dunaj-Odra- Labe se odkládá na neurčito. Ministr dopravy Antonín Prachař z hnutí ANO zastaví soutěž na vypracování studie vodního díla, které by propojilo tři středoevropské veletoky.
Soutěž na studii kanálu Dunaj-Odra- Labe rozjel na konci minulého roku tehdejší ministr dopravy Zdeněk Žák. Jeho nástupce Antonín Prachař ale Hospodářským novinám potvrdil, že nejpozději do poloviny roku soutěž, která by stála 25 milionů korun, zastaví.
Rozhodnutí zdůvodňuje tím, že se jedná o přeshraniční projekt. A zatím tady není žádná dohoda zemí, kterých se týká. „S ohledem na to, že tento projekt vyžaduje mezinárodní shodu, oslovíme v nejbližší době dotčené státy dopisem a budeme s nimi o tomto projektu jednat,“ vysvětluje Tomáš Neřold z ministerstva dopravy.
Ministr dopravy Antonín Prachař zastaví soutěž na studii kanálu Dunaj-Odra-Labe. Hrad s rozhodnutím nesouhlasí. Hosty Polední publicistiky byli prezidentův kancléř Vratislav Mynář a bývalý šéf Ředitelství vodních cest Jan Skalický.
Rozhodnutí ministra Prachaře vítají kritici stavby, kteří projekt považují za megalomanský. Naopak se nelíbí prezidentovi Miloši Zemanovi, podle kterého by byl kanál přínosem. Jestli projekt má smysl nebo ne, by podle prezidentova kancléře Vratislava Mynáře ukázala právě studie proveditelnosti, kterou ministerstvo odložilo.
„Proč nemáme studii proveditelnosti, která by ukázala, jestli jde o pochybný projekt nebo nepochybný projekt. Samozřejmě pan prezident je člověk, který umí přijímat argumenty a v momentě, kdy by byla studie proveditelnosti a ukázala by, že je to megalomanský a nereálný projekt, určitě pan prezident přijme ty argumenty,“ říká Mynář.
Prezident Zeman za kanál lobboval i při návštěvě Evropského parlamentu, otevřel tam i výstavu k projektu a snažil se, aby se kanál dostal na seznam staveb financovaných z evropských peněz. Podle odhadů jde o zhruba 300 miliard korun. Evropská komise ale už před tím dala najevo, že o ničem takovém neuvažuje.
„Myslím si, že když Evropská unie financovala obdobné projekty Seina I. A Seina II., proč by v České republice tento projekt měl být zván megalomanským,“ uvažuje Mynář.
'Je to velice životaschopný projekt'
V Česku má kanál odpůrce hlavně mezi ekology. Komise Akademie věd pro životní prostředí koncem února uvedla, že výstavba takového kanálu nemá nyní ekonomické, sociální ani ekologické opodstatnění.
S tím ale nesouhlasí další z obhájců projektu kanálu, bývalý šéf Ředitelství vodních cest Jan Skalický. „Jsem přesvědčen o tom, že je to velice životaschopný projekt a je velká škoda, že ministr dopravy studii zrušil. Domnívám se, že pan ministr nemá dostatečné informace,“ míní.
Podle něj také není pravda, že okolní země výstavbu vodního díla nepodporují. „Pouze chtějí data, chtějí vědět, jestli ano nebo ne. Studie musí ukázat parametry a čísla,“ dodává s tím, že rozhodnutí ministra neznamená konec projektu.
Se stavbou kanálu se oficiálně stále počítá. Obce v místech, kudy by měl vést, proto mají řadu parcel zablokovaných stavební úzávěrou.
Kanál je nekončícím příběhem, který se v různých podobách odvíjí už od dob Karla IV. a asi nejblíže měl k realizaci na začátku 20. století. Tehdejší vodocestný zákon obsahoval i výstavbu průplavu Dunaj-Odra-Labe a stanovoval, že stavba začne roku 1904 a dokončena bude ve lhůtě 20 let. Podle posledních představ měl být kanál hotový v roce 2039.
