Aj Wej-wej vystavuje v Berlíně. Čínská vláda ho ale do Německa nepustila

Žádný čínský umělec není na západě tak populární jako Aj Wej-wej. Dosud největší prezentace jeho díla je ode dneška k vidění v berlínské galerii Martin Gropius-Bau. Řadu děl a instalací vytvořil světoznámý čínský výtvarník a architekt speciálně pro tuto expozici. Samotného zahájení se ale nezúčastnil - čínská vláda už mu třetím rokem zadržuje pas.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Plakát výstavy díla Aj Wej-weje a lidé proudící okolo | Foto: Reuters

Do poslední chvíle čekal s připraveným kufrem Aj Wej-wej v Pekingu, zda ho čínská vláda do Berlína nepustí. Zahájení dosud největší přehlídky svého díla se nakonec zúčastnil pouze díky videoprojekci.

„Zadržují mi některé dokumenty jako pas už více než 3 roky. Mnohokrát mi slibovaiy, že mi je vrátí. Ale nesplnili to. Opakovaně jsem je žádal, aby uvedli jediný konkrétní důvod, proč mi dokumenty zadržují. Z jaké příčiny, proč? Nikdy jsem nedostal jasnou odpověď."

Přehrát

00:00 / 00:00

Berlínskou výstavu světoznámého umělce navštívila také zpravodajka Českého rozhlasu Klára Stejskalová

Návštěvníci expozice se tak musí při prohlídce 18 sálů obejít bez poutavého komentáře samotného umělce. Přesto je tu všudypřítomný. Shlíží z fotografií, mluví z videoprojekcí. A především jeho dílo promlouvá jasným jazykem.

Nepříjemná pravda pro Peking

Jde o umění, které hodně vypovídá o současné realitě v Číně. Pro čínské politiky jde o nepříjemnou pravdu. I proto čínská veřejnost tato díla nikdy neviděla. Aj Wej-Wej je na západě o hodně známější než ve vlastní domovině.

I když byl spoluautorem známého stadionu Ptačí hnízdo, který patřil k architektonickým skvostům olympiády v Pekingu. Právě v té době se ale Aj Wej-wej stal jedním z hlasitých kritiků čínského režimu.

Návštěvnice výstavy si prohlíží jednu z instalací | Foto: Reuters

Vzhledem k svým aktivitám skončil v roce 2011 na 81 dní v cele. Bez obžaloby na neznámém místě. I tohle téma umělecky zpracoval. Jedním z exponátů výstavy rozkládající se na 3 tisících metrech čtverečních je ponurá vězeňská cela.

„To je jeho ironický způsob, jak se osobně vyrovnává se strašlivými zkušenostmi, které ho potkaly. Ale jsou tu i další příklady, jako osud obětí hrozivého zemětřesení v Sečuanu," říká ředitel galerie Gereon Sievernich.

Plynová maska z mramoru odkazuje na děsivé znečištění ovzduší v Číně. Pouta z jantaru na věznění politických odpůrců. Na dlouhotrvající represe upozorňuje také instalace z počítačů, mobilů a policejních záznamů.

Svědectví o čínské společnosti

Zájem prvních návštěvníků vyvolává kreace složená ze 150 kol:

„Tato výstava hodně vypovídá o současné Číně. Umělec sám k ní napsal řadu textů. Díky nim se lidé o této zemi hodně dozvědí."

Aj Wej-wej, světově proslulý čínský výtvarný umělec, architekt a občanský aktivista se narodil se v srpnu 1957 do rodiny tehdy uznávaného čínského básníka Aj Čchinga. Ten byl však později prohlášen za nepřítele státu a odeslán s rodinou do provincie Xinjiang. Tam žil až do roku 1976, kdy byl rehabilitován a vrátil se do Pekingu. Aj tam nastoupil na Beijing film Academy, ale ihned po uvolnění poměrů v čínské společnosti v roce 1981 odjel do New Yorku, kde studoval Parson’s School of Design, ale nedokončil. Vrátil se roku 1993. V současnosti i přes perzekuci žije v Pekingu.

Dalším tematickým okruhem je vztah Číny k jiným zemím. Repliky bronzových hlav čínského zvěrokruhu. Pro císařský letní palác v Pekingu je kdysi vytvořili jezuité. V roce 1860 se staly předmětem plenění francouzských a britských vojáků.

Řada z nich je dnes v evropských sbírkách a dodnes se vede bouřlivá debata o jejich vlastnictví.

Tím největším a rozhodně nejpozoruhodnějším dílem je ovšem instalace 6 tisíc dřevěných stoliček v patiu berlínské galerie. Připomínají terakotovou armádu z období dynastie Ming. Každá v trochu jiné barvě. Pocházejí ze severních čínských provincií.

Aj Wej-wej zachránil tyto tradiční čínské stoličky, aby neskončily na skládce. Jsou symbolem všeho toho, co lidé opouštějí, když míří z venkova do měst. Symbolem destrukce společnosti a rozpadu rodinných vazeb.

„Je architektem, takže má jasnou prostorovou představu, a instalaci v patiu si vyzkoušel ve svém ateliéru v Číně. Je ale samozřejmě tragické, když nemůže být umělec na zahájení své výstavy", podotýká ředitel Martin Gropius Bau Gereon Sievernich.

Aj Wej-wej o sobě říká, že není politikem, pouhým umělcem. Jeho impozantní dílo je v berlínské Martin Gropius Bau k vidění do 7. července.

Pohled na výstavní prostory s expozicí díla Aj Wej-weje | Foto: Reuters

Milan Kopp, Klára Stejskalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme