Chorvatsko vnímá své slabiny v hospodaření s odpadem, pomáhá mu EU
Hospodaření s odpadem patří mezi priority Evropské unie. Své členské země vede k tomu, aby odpad neodkládaly na skládky, ale využívaly ho jako surovinu. Není to výhodné jen ekonomicky, ale prospívá to i životnímu prostředí. Některým zemím se tuto politiku ale příliš dodržovat nedaří. Ta nejmladší členská země - Chorvatsko - se to ale snaží změnit.
Zavírání a sanace starých skládek a sběren na jedné straně, budování nových center na hospodaření s odpadem na straně druhé - tak by se asi dal ve stručnosti shrnout aktuální stav chorvatské strategie hospodaření s odpadem.
Chorvatsko dlouhá léta nenacházelo ve svém rozpočtu peníze na infrastrukturu, která by vyřešila problémy s nekontrolovanými a nelegálními skládkami. Stejně tak donedávna chyběly programy, které by Chorvaty nabádaly ke třídění.
Významnou součástí bruselské politiky je i hospodaření s odpadem. Jak se v této oblasti daří Chorvatsku, zjišťovala na místě Tea Parkanová
„95 procent odpadu u nás putuje na skládky. Suroviny, které bychom mohli využít, zakopáváme. S tím něco musíme udělat," říká Vesna Dukićová, ředitelka centra na hospodaření s odpadem v istrijském Kaštijunu, které má zahájit provoz koncem letošního roku.
Obhospodařit by mělo celý Istrijský poloostrov. Na jeho financování se významným dílem podílela Evropská unie.
„Jde o projekt v celkové hodnotě 34 milionů eur. Z evropských fondů jsme na něj dostali 25 milionů. Do roku 2018 má Chorvatsko vybudovat celou síť takových center. Věřím, že to zvládneme. Doteď jsme čerpali z předvstupních fondů, nově ale budeme moct využít i kohezní fondy - k dispozici tak budeme mít víc peněz," říká Vesna Dukićová.
S nutností vystavět centra na hospodaření s odpadem souhlasí i Klaudio Privrat, člen zastupitelstva istrijského Medulinu, který se ale také léta angažoval v hnutí ne-Kaštijun; to se snažilo výstavbu kaštijunského centra zablokovat.
„Nelíbí se mi lokalita, ve které má centrum stát. Jsme turistická oblast a oni ho chtějí postavit prakticky pár set metrů od moře. Ale jinak samozřejmě souhlasím s tím, že to centrum nutně potřebujeme. Chorvatsko nemá na podobné projekty peníze, proto vítám, že nám na ně unie tak významně přispívá."
Důležitá role osvěty
Stavba center na hospodaření s odpadem obecně nepatří mezi zrovna vděčné projekty. Iniciativa proti tomu kaštijunskému byla poměrně silná. I s tím ale dokázal Brusel pomoct.
„Unie k nám poslala své odborníky a konzultanty, kteří nás naučili, jak komunikovat s veřejností. V tomhle nám opravdu hodně pomohli. Naučili nás nejen, jak zrealizovat samotný projekt, ale i jak ho prezentovat lidem," dodává Vesna Dukićová.
Součástí osvěty Chorvatů stran hospodaření s odpadem je řada výukových programů, jejichž cílem je přimět lidi ke třídění. Klaudio Privrat si ale myslí, že ještě chvíli potrvá, než si na to lidé zvyknou:
„Jsou města, ve kterých už třídění funguje perfektně - Čakovec, Varaždin, Bjelovar, Krk. Ale třeba u nás v Medulinu je to katastrofa. Kontejnery na různé druhy odpadu sice máme, ale lidé se zkrátka necítí být zodpovědní za to, co vyhazují."
Klaudio Privrat věří, že by pomohlo, kdyby popeláři hříšníky jednoduše pokutovali. Přesně to se prý osvědčilo v Čakovci. Vesna Dukićová zase sází na mladé:
„Lidé se to nenaučí ze dne na den. Podle mě to potrvá jednu - dvě generace. Proto chodíme hlavně do škol a školek. Spíš než my, to totiž budou děti, kdo přiměje starší členy rodiny, aby třídili odpad."
Nauka o třídění odpadů a o hospodaření s ním, jde prý chorvatským dětem na jedničku.
Vše o volbách do Evropského parlamentu najdete zde.
