Europoslanci se po volbách musí rozdělit do frakcí na základě společných ideálů

Už v pátek se otevřou volební místnosti a Češi budou vybírat své zástupce v Evropském parlamentu. Čeští poslanci obsadí 21 ze 751 křesel. Před ustavující schůzí nového parlamentu se budou muset rozdělit do frakcí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropský parlament | Foto: European Parliament

Podle stručné definice Evropské unie je frakce volná koalice evropských nebo národních stran a nezávislých politiků, kteří sdílí společné základní ideály a sdružují se za účelem jejich prosazení na půdě Evropského parlamentu.

V praxi to znamená, že frakce je vlastně jakási evropská politická strana. Mezi sebou se liší hlavně v přístupu k evropské integraci a v programových prioritách.

V právě končícím parlamentu je frakcí celkem sedm. Největší - EPP - sdružuje pravicové konzervativní strany, v S&D jsou socialisté. Vlastní frakci mají i liberálové, zelení, komunisté, nacionalisté a euroskeptici.

Přehrát

00:00 / 00:00

Co jsou frakce v Evropském parlamentu a jaká je jejich funkce, vysvětlil Ondřej Bouda

Proč ale nereprezentují poslanci zemi, za kterou byli zvoleni, a neprosazují národní zájmy?

„Když jsem do Evropského parlamentu přišla jako labouristka, politicky jsem si více rozuměla se svými kolegy socialisty z Německa, Francie nebo České republiky než s kolegy zvolenými za britskou Konzervativní stranu,“ vysvětluje bývalá místopředsedkyně frakce socialistů Linda McEvenová a pokračuje:

„S těmi si v Británii normálně ‚vjíždíme do vlasů‘, takže si myslím, že rozdělení do frakcí je logické, protože věci, o kterých tu rozhodujeme, často mají politický charakter, jsou to levicové, nebo pravicové návrhy.“

Vizitky lídrů kandidátek ve volbách do Evropského parlamentu

Číst článek

Navíc ve frakcích mohou poslanci lépe zastupovat skutečnou vůli evropského lidu, než kdyby se pokaždé hádali podle národních linií. „Myslím, že je důležité, aby europarlament reprezentoval občany unie v celém ideologickém spektru od socialistů, přes křesťanské demokraty až po liberály,“ říká Graham Watson z frakce ALDE, tedy liberálů.

„Je pozoruhodné, že se Evropskému parlamentu podařilo spojit poslance z tolika různých zemí, kteří se scházejí ve skupinách podle své politické příslušnosti. Překonávají národní rozdíly a pracují pro Evropu jako celek,“ doplňuje.

Vše o volbách do Evropského parlamentu najdete zde

Číst článek

Na rozdíl od národních politických stran se ale frakce po každých evropských volbách vytváří prakticky nanovo. I když řada stran má jasno, do kterého klubu se přidá, tak ale kdykoli může své rozhodnutí změnit.

A obzvláště v letošních volbách, kde se očekává velmi těsný výsledek mezi dvěma nejsilnějšími hráči, tedy EPP a S&D, se bude bojovat o každého nováčka v Evropském parlamentu, který ještě není rozhodnutý.

Jedinou podmínku, kterou musí frakce splnit, je minimální počet 25 poslanců ze 7 členských států.

Mechanismus volby do Evropského parlamentu | Foto: Michal Jindra

Ondřej Bouda, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme