Záložna WPB Capital čelí insolvenčnímu řízení. Dluhy však odmítá a mluví o šikaně

Kampeličky v Česku opět přitahují pozornost. Jedna z nich – WPB Capital – čelí insolvenčnímu řízení. Návrh podala firma Tapovan, které prý družstevní záložna dluží 4,5 milionu korun. Kampelička dluh odmítá.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Soud (Ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Na případ upozornily Lidové noviny, podle nichž klienti nemusí být kvůli insolvenci nervóznější. Družstvo totiž nemůže podle zákona skončit úpadkem, dokud definitivně nepřijde o licenci. O případné insolvenci pak musí rozhodnout soud.

Sama firma reaguje tím, že návrh je šikana. Té prý záložna čelí už posledních několik let.

Pravda je, že důvod k nespokojenosti má. Na začátku dubna obdržela WPB Capital nepravomocné rozhodnutí České národní banky o odejmutí povolení působit jako družstevní záložna. Na základě předběžného opatření centrální banky nesmí už od loňského května přijímat nové vklady a poskytovat nové úvěry.

Družstvo proti odejmutí licence podle Lidových novin podalo rozklad k bankovní radě ČNB a podniká kroky k odmítnutí insolvenčního návrhu.

Česká národní banka na dotaz Českého rozhlasu sdělila, že do pravomocného ukončení správního řízení s WPB Capital není oprávněná sdělovat bližší informace.

Dříve 127 kampeliček, nyní 12

Problémy s kampeličkami nejsou v Česku v posledních letech ojedinělé. Už dříve přišlo o povolení k podnikání úvěrové a spořitelní družstvo Unibon. V roce 2010 ztratily licenci úvěrní družstvo PDW Praha a Vojenská záložna. Nedávno pak Metropolitní spořitelní družstvo.

Největší boom kampeliček byl v 90. letech minulého století. V roce 2000 přišla první velká vlna krachů družstevních záložen – ze 127 činných ke konci roku 1999 jich o rok později fungovalo jen 73. Dnes je na trhu 12 družstevních záložen.

ČNB odebrala licenci ostravské kampeličce Unibon | Foto: F. Tichý

Přitažlivost kampeliček je v tom, že nabízejí klientům průměrně vyšší výnos na vkladech. Úrokové sazby jsou totiž dlouho na velmi nízké úrovni, a lidé proto hledají různé možnosti, jak své vklady výhodně zúročit.

Jenže to má svá rizika. Největší problém, jaký mohou tyto společnosti mít, je podle odborníků vysoký podíl dlouhodobě nesplácených úvěrů. To se podle centrální banky u řady z nich stalo.

Na to upozornil i analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. „Segment družstevních záložen na tom není z pohledu kapitálové vybavenosti nebo výše nesplácených úvěrů tak dobře jako banky. Navíc mezi jednotlivými družstevními záložnami existují poměrně velké rozdíly,“ řekl Halapatka.

Když se klienti dostanou do potíží se splácením, může to stabilitu záložen ohrozit. Mimo jiné proto mají kampeličky oproti bankám rizikovější profil.

Jan Beneš, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme