Berlín vyhostil šéfa amerických zpravodajců působících v Německu
Berlín vyhostil hlavního zástupce amerických tajných služeb působících v Německu. Německá vláda o tom rozhodla v reakci na nejnovější špionážní aféru. Tou je zatčení dvou Němců, kteří jsou podezřelí z předávání tajných informací Spojeným státům.
„Podle mého názoru je sledování spojenců plýtváním energie. Je přece tolik problémů, na které bychom se měli soustředit. Například boj s terorismem. To by měla být naše priorita, ne vzájemné špehování,“ řekla německá kancléřka Angela Merkelová.
Německo-americké vztahy před časem poškodila aféra kolem rozsáhlého sledování elektronické a mobilní komunikace v Německu americkou NSA.
Případy dvou zadržených Němců, podezřelých ze špionáže pro americké tajné služby, teď znovu vystupňovaly napětí. Vyhoštění šéfa amerických zpravodajců vláda odůvodnila špehováním německých politiků a neochotou Washingtonu na aféry adekvátně reagovat.
O vyhoštění agenta mluvil Igor Lukeš, profesor historie a mezinárodních vztahů na univerzitě v americkém Bostonu
Podle Igora Lukeše, profesora historie a mezinárodních vztahů na univerzitě v americkém Bostonu, je zvláštní, že k zatčení obou podezřelých došlo téměř veřejně:
„Mezi přáteli se většinou tyto věci řeší mnohem diskrétněji. Celkem ale chápu, že si Němci pamatují východoněmeckou Stasi a možná ještě horší a starší dějiny vlastní země. Ale myslím, že to nikdo nemá rád, když ho někdo tajně sleduje, zejména když je to přítel.“
Sám by očekával větší diskrétnost ze strany německé vlády. „Určitě bych očekával mnohem větší diskrétnost. Například víme, že ruská rozvědka je v Německu velice aktivní a o podobných spektakulárních zatčeních jsem zatím vůbec nic neslyšel,“ uvádí.
Berlín má ale podle Lukeše pravdu v tom, že vztahy mezi Německem a Spojenými státy musí být založeny na vzájemné úctě:
„Myslím si, že velvyslanec Emerson aféru v Berlíně ukončí, zatímco ve Washingtonu ji v Kongresu velmi úspěšně vysvětluje ředitel CIA John Brennan. A myslím si, že za pár dní celá věc zmizí z radarů světa.“
Podle bezpečnostního analytika Jana Schneidera je rozhořčení oprávněné zejména z politického hlediska: „Indikuje určitý rozchod zájmů aliančních států. Disonanci se ten silnější snaží řešit nikoli nějakým koncensuálním způsobem, ale silově.“
Rozchod aliančních států může podle Schneidera vést až k oslabení jejich vzájemné spolupráce v žádoucích oblastech.
