Před 45 lety nastal obrat v dobývání vesmíru. USA spustily misi Apollo 11
Před 45 lety, 16. července 1969, odstartovala kosmická loď Apollo 11 k historické misi. Jejím cílem bylo přistát na Měsíci. O čtyři dny později se to členům výpravy skutečně podařilo. Na povrch Měsíce tak poprvé vkročil člověk - byl jím americký astronaut Neil Armstrong. Navždy se tak zapsal nejen do historie dobývání kosmu, ale i do dějin lidstva. Američané díky němu konečně dohnali náskok, který měl v dobývání vesmíru od vypuštění prvního Sputniku Sovětský svaz.
„Byl to šok pro celou planetu. Člověk vlastně poprvé přemohl gravitaci a dostal těleso, vytvořené lidskýma rukama, do kosmického prostoru a tam se z něho stala umělá planeta,“ vzpomínal na vypuštění první umělé družice Země Boris Valníček, tehdy mladý vědec Astronomického ústavu ČSAV, a pokračoval:
„My jsme ten start čekali, ovšem nevěděli jsme, odkud přijde dřív. Američané tenkrát chystali svého Vanguarda, Sověti o tom mlčeli, i když jsme tušili, že konají nějaké přípravy.“
Pípavý signál, kterým se z vesmíru Sputnik hlásil, odstartoval v roce 1957 závody v dobývání vesmíru mezi velmocemi. V dubnu 1961 přiložil Sovětský svaz další trumf: dostal do vesmíru i zpět na Zemi člověka.
„Amerika byla v šoku, že nejdřív v 57. roce je předstihli Sověti s vypuštěním první družice, a teď dokonce prvního člověka. Kennedy potřeboval vytyčit nějaký program, o kterém se domlouval se svými spolupracovníky a s lidmi z NASA, že by to byl program, na který by Sověti těžko dosáhli. A ti mu řekli: tak to je vysazení člověka na Měsíci,“ říká odborník na kosmonautiku a publicista Karel Pacner.
Už šest týdnů po Gagarinově letu proto prezident John Kennedy požádal americký Kongres o finanční prostředky, které by umožnily splnit náročný úkol. V dalším roce Kennedy odhodlání dosáhnout Měsíce potvrdil ve slavném projevu před 35 tisíci lidmi na fotbalovém stadionu na univerzitě v Houstonu.
„Rozhodli jsme se letět na Měsíc v tomto desetiletí a dělat ještě jiné věci - ne proto, že jsou snadné, ale proto, že jsou obtížné,“ řekl John Kennedy a pokračoval:
„Protože takový cíl poslouží k tomu, aby uspořádal a posoudil naše nejlepší schopnosti a dovednosti, protože takovou výzvu jsme ochotni přijmout. Nejsme ochotni ji odkládat a hodláme ji zvládnout.“
Spojeným státům se to podařilo za pouhých osm let od Kennedyho projevu. Program Apollo vyvrcholil přistáním na Měsíci a výstupem Neila Armstronga, prvního člověka, na jeho povrch v červenci 1969.
Kennedy se ale velkého finále nedožil. Zemřel v roce 1963 na následky atentátu.