Před 45 lety nastal obrat v dobývání vesmíru. USA spustily misi Apollo 11

Před 45 lety, 16. července 1969, odstartovala kosmická loď Apollo 11 k historické misi. Jejím cílem bylo přistát na Měsíci. O čtyři dny později se to členům výpravy skutečně podařilo. Na povrch Měsíce tak poprvé vkročil člověk - byl jím americký astronaut Neil Armstrong. Navždy se tak zapsal nejen do historie dobývání kosmu, ale i do dějin lidstva. Američané díky němu konečně dohnali náskok, který měl v dobývání vesmíru od vypuštění prvního Sputniku Sovětský svaz.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Apollo 11 na Měsíci - astronaut Buzz Aldrin instaluje seismometr

Apollo 11 na Měsíci - astronaut Buzz Aldrin instaluje seismometr | Foto: NASA

„Byl to šok pro celou planetu. Člověk vlastně poprvé přemohl gravitaci a dostal těleso, vytvořené lidskýma rukama, do kosmického prostoru a tam se z něho stala umělá planeta,“ vzpomínal na vypuštění první umělé družice Země Boris Valníček, tehdy mladý vědec Astronomického ústavu ČSAV, a pokračoval:

Přehrát

00:00 / 00:00

Významný mezník v historii dobývání vesmíru připomíná Jaroslav Skalický

„My jsme ten start čekali, ovšem nevěděli jsme, odkud přijde dřív. Američané tenkrát chystali svého Vanguarda, Sověti o tom mlčeli, i když jsme tušili, že konají nějaké přípravy.“

Pípavý signál, kterým se z vesmíru Sputnik hlásil, odstartoval v roce 1957 závody v dobývání vesmíru mezi velmocemi. V dubnu 1961 přiložil Sovětský svaz další trumf: dostal do vesmíru i zpět na Zemi člověka.

„Amerika byla v šoku, že nejdřív v 57. roce je předstihli Sověti s vypuštěním první družice, a teď dokonce prvního člověka. Kennedy potřeboval vytyčit nějaký program, o kterém se domlouval se svými spolupracovníky a s lidmi z NASA, že by to byl program, na který by Sověti těžko dosáhli. A ti mu řekli: tak to je vysazení člověka na Měsíci,“ říká odborník na kosmonautiku a publicista Karel Pacner.

Už šest týdnů po Gagarinově letu proto prezident John Kennedy požádal americký Kongres o finanční prostředky, které by umožnily splnit náročný úkol. V dalším roce Kennedy odhodlání dosáhnout Měsíce potvrdil ve slavném projevu před 35 tisíci lidmi na fotbalovém stadionu na univerzitě v Houstonu.

„Rozhodli jsme se letět na Měsíc v tomto desetiletí a dělat ještě jiné věci - ne proto, že jsou snadné, ale proto, že jsou obtížné,“ řekl John Kennedy a pokračoval:

„Protože takový cíl poslouží k tomu, aby uspořádal a posoudil naše nejlepší schopnosti a dovednosti, protože takovou výzvu jsme ochotni přijmout. Nejsme ochotni ji odkládat a hodláme ji zvládnout.“

Spojeným státům se to podařilo za pouhých osm let od Kennedyho projevu. Program Apollo vyvrcholil přistáním na Měsíci a výstupem Neila Armstronga, prvního člověka, na jeho povrch v červenci 1969.

Kennedy se ale velkého finále nedožil. Zemřel v roce 1963 na následky atentátu.

<iframe width="640" height="480" src="//www.youtube.com/embed/cwZb2mqId0A" frameborder="0" allowfullscreen></iframe>

Jaroslav Skalický, mad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme