Jeskyňáři se pokoušejí zabránit zkáze Rudického propadání, zanáší ho tuny strusky
Jeskynní systém Rudické propadání - Býčí skála v Moravském krasu ohrožuje struska. Stovky tun materiálu podzemí zanáší a poškozují. Správa chráněné krajinné oblasti chce zkáze unikátního systému zabránit.
Na podzim by se měl začít realizovat plán, jak znečišťování zastavit. Správa chráněné krajinné oblasti a Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny připravily projekt, který má zabránit dalšímu splavování strusky do podzemí.
Některé chodby už struska zaplnila natolik, že se přes ně jeskyňáři nemohou dostat, což ještě nedávno bylo možné.
Před Rudickým propadáním tak vznikne šestnáct dřevěných srubových hrází, kde se bude materiál hromadit. Jejich stavba ale nebude jednoduchá, protože mají stát v nepřístupném terénu, kde bude nutné vše postavit holýma rukama.
Stavba přijde asi na čtyři a půl milionu korun, ze kterých většinu činí dotace. Struska se sice průběžně odtěžuje, ale je jí tolik, že tímto způsobem je nemožné se jí zbavit.
Do blízkosti Rudického propadání se dostala už v průběhu posledních dvou století. Je totiž pozůstatkem historického železářství v Moravském krasu. Nedaleko od propadání na okraji Jedovnic se nacházela takzvaná Salmova huť a právě z ní struska pochází.
Od poloviny 18. století do konce 19. století se tento odpadní materiál z hutě sypal na cestu vedoucí k propadání. Při větších deštích nebo při tání sněhu voda splavuje tuny strusky do podzemí, kde jednak zanáší jeskynní prostory a za druhé poškozuje výzdobu, protože se jedná relativně o lehký materiál s dosti ostrými hranami.
Rudické propadání je jedno z nejcennějších a nejzajímavějších míst v Moravském krasu. Celý název této Národní přírodní památky zní Rudické propadání - Býčí skála. Jedná se o asi dvanácti kilometrový podzemní systém, druhý nejdelší v České republice.
Částečně z něj čerpá pitnou vodu město Adamov a i proto je důležité ho chránit. V doprovodu jeskyňářů je možné se do Rudického propadání podívat.
