V hradecké fakultní nemocnici provedli jubilejní tisící transplantaci kostní dřeně
Lékaři Fakultní nemocnice v Hradci Králové provedli už tisíc transplantací kostní dřeně. Jubilejním pacientem byla šedesátiletá žena s nádorem lymfatických uzlin a transplantace u ní proběhla úspěšně. Dlouhý boj s nemocí a následnou léčbu už má za sebou celá řada dalších lidí, mezi nimi třeba i těhotné ženy.
„V těhotenství mi přestala fungovat kostní dřeň.“ Veronika Hubálková je důkazem toho, že si nemoc nevybírá. V době, kdy čekala své první dítě a chystala se na svatbu, jí lékaři oznámili nepříjemnou diagnózu – aplastickou anémii.
Několik následujících měsíců tak strávila v nemocnici, většinou na hematologické klinice, ze které si „odskočila“ porodit syna. Pak se na ni ale vrátila, a dokonce se přímo v nemocnici vdala. Sice bez rodiny, jen v přítomnosti lékařů a sester, přesto na tenhle velký den vzpomíná s úsměvem.
„Nejdřív museli být všichni v hábitech s rouškami, pak tedy docent Žák povolil, že si roušky mohou sundat. Manžel mi nechtěl dát ani polibek, abychom náhodou něco nechytila, měl strach,“ vypráví.
O transplantacích kostní dřeně v královéhradecké Fakultní nemocnici informoval reportér Václav Plecháček
Podobný příběh prožila také paní Petra Mauerová. O své chorobě se také dozvěděla v těhotenství a po porodu se dokonce její stav zhoršil. Dnes už ale žije naprosto normální život a nedávno se dokonce po sedmi letech seznámila s člověkem, kterému vděčí za svůj život – s dárcem kostní dřeně.
„To byl neskutečný zážitek, to se nedá popsat. Člověk se na to těší, zároveň má strach, protože neví, co si s tím dárcem bude vlastně povídat. Já jsem ho objímala, hladila ho po tváři a pořád jsem mu děkovala,“ vzpomíná.
Obě ženy patří mezi tisícovku pacientů, kterým už lékaři Fakultní nemocnice v Hradci Králové kostní dřeň transplantovali. Poprvé se o to pokusili už před 38 lety a byli tak první v tehdejším Československu. Původní postupy se ale podle náměstka hradecké nemocnice Jaroslava Malého s těmi současnými vůbec nedají srovnávat.
„Změnila se příprava. Změnil se způsob shánění dárců, změnil se systém podpůrné péče. Jsou nové léky, které stimulují kostní dřeň, jsou nová antibiotika. Hodně se toho změnilo,“ konstatuje.
V registru dárců je 20 tisíc lidí
V českém registru dárců kostní dřeně je asi 20 tisíc lidí a další přibývají. Nejvíc mají lékaři zájem o lidi do čtyřiceti let. Svůj krok si ale podle přednosty interní hematologické kliniky v Hradci Králové Pavla Žáka musejí důkladně promyslet.
„Když to je někdo, kdo se přihlásí, nechá se nabrat a řekne, že pomůže, ale potom, když přijde za rok do rozhodujícího okamžiku, musí si vzít třeba týden dovolené, podřídit se režimu, a vtom řekne – to já dělat nebudu, tak je to špatné,“ vysvětluje.
Podobných zařízení, jako je to v Hradci Králové, je v České republice jen několik – kromě Prahy pouze v Plzni, Brně a Olomouci, nově se připravuje v Ostravě. Ročně dohromady provedou asi pět stovek transplantací.
