Argentina rozhodla o novém prezidentovi v prvním kole voleb. Macriho vystřídá Alberto Fernández
Argentinským prezidentem byl už v nedělním prvním kole voleb hlavy státu zvolen kandidát středolevé koalice Fronta všech Albert Fernández, když získal téměř 48 procent hlasů. Vyplývá to podle agentury DPA z oficiálních výsledků voleb po sečtení více než 90 procent hlasů. Volební účast činila přibližně 81 procent. Dosavadní argentinský prezident Mauricio Macri, který mandát obhajoval, už vítězství opozičního kandidáta uznal a poblahopřál mu.
Macri, který získal necelých 41 procent hlasů, přiznal svou porážku v neděli pozdě večer místního času. Před svými stoupenci v Buenos Aires řekl, že Fernándezovi blahopřál a pozval ho na pondělní snídani do prezidentského paláce.
„Potřebujeme spořádané předání moci, které přinese všem Argentincům klid, protože nejdůležitější je blaho všech Argentinců,“ prohlásil Macri. Rozdíl ve výsledcích obou kandidátů byl menší, než naznačovaly předvolební průzkumy.
Argentinský prezident utrpěl v primárkách drtivou porážku. Favoritem voleb je lídr opozice Fernández
Číst článek
Až se 60letý Fernández stane prezidentem, bude viceprezidentkou Macriho předchůdkyně v prezidentském úřadě Cristina Fernándezová Kirchnerová. Proti nynější senátorce je přitom vedeno několik řízení kvůli korupci. Zákonodárkyně však požívá imunity před trestním stíháním.
Klíčovým tématem voleb byla současná špatná ekonomická situace ve druhé největší zemi Jižní Ameriky. Macri před čtyřmi lety vyhrál prezidentské volby s programem tržně orientovaných reforem, které měly oživit ekonomiku. Ta je však nyní v ještě horším stavu, než když Macri vedení země přebíral.
Hrubý domácí produkt loni klesl o 2,5 procenta a letos se očekává propad 3,1 procenta. Nezaměstnanost činí deset procent a na 35 procent Argentinců žije na hranici chudoby.
Macri se neúspěšně pokusil zachránit ekonomiku loňskou dohodou s Mezinárodním měnovým fondem o úvěru 57 miliard dolarů (1,3 bilionu Kč), čímž vyvolal demonstrace.
Mnozí Argentinci se totiž obávají opakování situace z přelomu tisíciletí, kdy byla země nucena vyhlásit bankrot. Tehdejší vláda se rovněž zadlužila u MMF a následná úsporná opatření výrazně zhoršila sociální postavení milionů Argentinců.
Profil Alberta Fernándeze
Alberto Ángel Fernández se narodil 2. dubna 1959 v Buenos Aires. Na tamní univerzitě vystudoval práva, poté na škole vyučoval, nakonec se dal na politiku. Od roku 1983 je členem perónistické Justicialistické strany, pracoval poradce v místním parlamentu či na různých ministerstvech.
Na přelomu tisíciletí měl blízko k prezidentu Eduardu Duhaldemu (ve funkci v letech 2002 až 2003), v letech 2000 až 2003 byl zastupitelem v Buenos Aires.
Fernández se letos stal překvapivě kandidátem hnutí, jež vede bývalá prezidentka z let 2007 až 2015 Cristina Fernándezová Kirchnerová (nejsou příbuzní). Fernándezová, která se uchází o funkci viceprezidentky, nyní čelí obviněním kvůli korupci. Fernández dříve působil jako šéf kabinetu prezidenta Nestora Kirchnera (manžela Cristiny Fernándezové), jenž zastával nejvyšší post v letech 2003 až 2007.
Opoziční kandidát Fernández vyhrál drtivě už v srpnových předběžných volbách (jakýsi státem organizovaný „průzkum veřejného mínění“), kdy získal 48 procent hlasů, o 16 procentních bodů víc než stávající konzervativní prezident Mauricio Macri.
Výsledek ovlivnil i finančními trhy, investoři totiž viděli v případném vítězství Fernándeze větší rizika než v pokračování dosavadní tržně orientované vlády. Sympatizanti současného prezidenta pak Fernándeze označili za pouhou loutku Cristiny Fernándezové.
Fernández přitom patřil v posledních letech k nejhlasitějším kritikům Cristiny Fernándezové Kirchnerové. Označil ji například za neschopnou a zkorumpovanou, ona to však dokázala „spolknout“ a stranu opět sjednotila.
Fernández slíbil, že v případě zvolení nechá přezkoumat rozsudky za korupci nad řadou osobností z let vlády manželů Kirchnerových, pokusí se vyjednat lepší dohodu s Mezinárodním měnových fondem, zruší postihy potratů či vytvoří pět nových ministerstev.
