Bergerův návrat v kvapíkovém tempu
Fotbaloví fandové mají o důvod víc těšit se na další domácí vystoupení českého národního týmu. Po dlouhé době totiž v jeho sestavě uvidí jednu z největších hvězd a nejpopulárnějších hráčů Patrika Bergera. Po pětiměsíčním léčení operovaného kolena se středopolař anglického FC Liverpool vrací i do reprezentace. Už tak nabitý program obohatí o další střetnutí.
Váš Liverpool hraje skoro tři zápasy v týdnu, kromě ligových ještě v Poháru UEFA i v anglickém FA Cupu. Zažil jste už někdy něco podobného?
"Určitě ne, za celou fotbalovou kariéru se mi nic takového nestalo a možná je to nejen poprvé, ale i naposledy. Když jsem byl zraněný, tak kluci rozehráli všechny pohárové soutěže úplně fantasticky, ve všech jsme se dostali až do finále. Ligový pohár už jsme vyhráli, teď jsme ve finále FA Cupu a Poháru UEFA. A tím, že nám přibývalo pohárových zápasů, odkládali nám ligová utkání ke konci sezony a teď se to všechno nahromadilo a je toho opravdu dost. Každý třetí den máme zápas, je to náročné, protože každý zápas je pro nás obrovsky důležitý. I v lize, protože tam bojujeme o přímý postup do Champions League a to je pro nás ze všeho nejdůležitější."
Nabízí se i otázka, jestli Liverpool přece jenom nehoní moc zajíců najednou?
"Myslím si, že ne. Určitě by to takhle nešlo každý rok, třeba letos jsme měli v každém poháru trošičku štěstí, ale zase by byla škoda, když už jsme tak daleko, si šanci nechat ujít. Bylo by přece parádní vyhrát v jednom roce tři pohárové trofeje."
Reprezentační přípravu proti Belgii poznamenala řada omluvenek. Neuvažoval jste i vy o tom, že byste se trenéru Chovancovi právě kvůli nabitému programu omluvil?
"Bylo to tak padesát na padesát. V Anglii je přestávka a mohl jsem trošku jak se říká dobýt baterii. Takhle jsem celé pondělí cestoval do Prahy, chvilku si zahraji a celý čtvrtek budu cestovat zase zpátky do Liverpoolu. Možná, že proto bych raději zůstal v Liverpoolu. Ale tady na nároďáku jsem nebyl prakticky rok, moc jsem se těšil, je tady legrace."
Jak to funguje v Liverpoolu? Tlačil na vás trenér Houllier, abyste nikam nejezdil?
"Trenér tlačí, zkouší to, ví, že program je strašně nabitý a že potřebuje každého hráče. Ale už dřív se několikrát stalo, že trenér Chovanec vyšel Liverpoolu vstříc a nechal nás v klubu. A tak jsem se už ani nechtěl z přáteláku omlouvat. Spíš se pokusím s trenérem domluvit, abych nemusel hrát proti Belgii celý zápas, protože už v sobotu nás čeká další ligové utkání a pak v úterý a už to zase pojede."
Vaše pozice v Liverpoolu je ale velice silná, patříte mezi služebně nejstarší hráče. Nemáte proto přece jenom větší slovo než ostatní hráči při uvolňování na reprezentaci?
"Něco podobného platilo za bývalého trenéra Evanse, ale teď ne. I když jsem třetí služebně nejstarší hráč, žádná privilegia v ničem nemám. Trenér Houllier má na všechny stejný metr, jestli je někdo služebně nejstarší ho nezajímá, ani to, kdo jak se jmenuje, jak velkou je hvězdou."
Podruhé v kariéře jste dlouho marodil, tentokrát od 4. listopadu, tedy asi pět měsíců. Jak jste prožíval takové období bez fotbalu?
"Bylo to unavující. Denně jsem chodil do posilovny a dělal pořád totéž dokola. Bylo to fakt na palici, psychicky hrozné. Když pak ale člověk postupem času vidí určité zlepšení, pochopí, proč to všechno dělá a pomalu se mu zvedá nálada."
Na všem špatném se dá prý najít něco dobrého - pro vás to v tomto případě znamenalo asi to, že jste měl daleko víc času na rodinu?
"Určitě. Dostali jsme se dvakrát na delší dobu do Prahy, doma jsme byli na vánoce, na Silvestra na horách, byl jsem s dětmi mnohem víc než teď, když jsem zdráv. Užil jsem si jich dost a dost."
Jak dlouho jste něco podobného nezažil, třeba Silvestr na horách?
"Šest let, od té doby, co hraji v zahraničí. Po šesti letech jsem se dostal na vánoce do Čech. Bylo to skvělé. Mám rád hory a vánoce, v Anglii sníh není, takže jsem byl v sedmém nebi."
Zpátky k fotbalu. Jak dlouho asi budete dohánět fyzičku, tréninkové manko, abyste byl ve stejné kondici jako před zraněním v listopadu?
"Do konce sezony, do 19. května, asi těžko něco doženu, zvlášť, když hrajeme každý třetí den zápas a skoro netrénujeme. Pak budu mít dovolenou, kdy si mohu i psychicky od všeho odpočinout, takže až potom. Až nám začne letní příprava, kde jdou všichni vlastně od nuly, takže pak už by to mělo být všechno v pořádku."
Když jste během léčby kolena chodil hodně do posilovny a nemohl hrát fotbal, stačil jste tam natrénovat něco navíc, co normálně v sezoně nelze? Stal jste se silnějším a svalnatějším?
"Program, co a jak dělat, jsem dostal od doktora z Ameriky, který mě operoval. A to byly třeba dvě hodiny cvičení v posilovně zaměřené jenom na nohy. A pak už jsem neměl ani náladu na něco dalšího. Všechno bylo zaměřené jen na nohy, na stehenní svaly, aby to při návratu na hřiště všechno vydržely."
Máte tedy silnější stehna než ostatní spoluhráči?
"Když člověk hraje fotbal, tak stehenní svalstvo také velice dobře posiluje. A já měl tyhle partie po operaci hodně zesláblé. Jakmile se sáhne do kolena, tak tyhle svaly jdou okamžitě pryč, a tak jsem je spíš potřeboval dostat zpátky na tu úroveň před operací."
Na co jste se při návratu do tréninkového procesu nejvíc těšil?
"Na všechno. Byl jsem pět měsíců mimo a to je dlouhá doba. Nebaví mě příprava v prvních čtrnácti dnech nového období, kdy se jenom běhá, ale to není aktuální věc. Ta teprve přijde po dovolené. Ale vím, že je to nutnost, zmáknu to. Musím se přinutit, protože kdybych to neudělal, neměl bych šanci. V zápase bych neoběhal to, co mám a pak bych nehrál."
A vaše budoucnost v Liverpoolu?
"Smlouvu mám ještě na dva roky, ale dovedu si představit, že bych tam zakotvil do konce kariéry. Kdyby za mnou teď přišli, podepsal bych na další dva roky, to by bylo do dvaatřiceti a pak bych se vrátil domů."