Před 35 lety došlo k havárii v Černobylu. ‚Podobné incidenty jsou v USA běžné,‘ tvrdila propaganda
Od havárie v ukrajinské jaderné elektrárně Černobyl v pondělí uplynulo už 35 let. Radioaktivní mrak se tehdy vznášel nad Evropou a vysoké hodnoty naměřili i ve Skandinávii. V Československu se ale komunistický režim několik dní tvářil, jako že se nic neděje. Sovětský svaz vážnost situace i rozsah škod zlehčoval. Ze státních médií a tisku se lidé dozvěděli jen zavádějící informace.
Hlavní zpravodajská relace Československé televize den po havárii 27. dubna 1986 začínala vyhoštěním libyjských studentů ze Spojeného království. Sovětský svaz o jaderné nehodě v Černobylu mlčel.
Před 35 lety došlo k havárii v Černobylu. Více si poslechněte v reportáži Ladislava Nováka
28. dubna, dva dny po havárii, zaznamenali zvýšenou úroveň radioaktivity odborníci ve Švédsku a Finsku. Vzniklo podezření, že za tím stojí jaderný výbuch nebo nehoda v elektrárně kdesi v Sovětském svazu.
Československá televize o událostech v Černobylu informovala až třetí den od exploze: „Před malou chvíli odvysílala sovětská televize ve zpravodajském pořadu Vremja následující zprávu, přinášíme ji v plném znění. Rada ministrů Sovětského svazu oznamuje: jak už bylo sděleno v tisku, na černobylské jaderné elektrárně, která leží 130 kilometrů severně od Kyjeva, došlo k havárii.“
Sovětský svaz a tak i Československo se nejdřív rozhodly mlčet, potom nehodu bagatelizovaly. Podobné incidenty jsou, jak tvrdily, ve Spojených státech běžné a západní média informují o katastrofě v rámci protisovětské a protikomunistické kampaně.
Uzavřená pískoviště v Rakousku
Sovětská televize veřejnost ujišťovala reportáží natáčenou z vrtulníku letícího nad Černobylem: „Toto je samotná budova elektrárny. Jak vidíte, nejsou na ní žádné obrovské škody, o nichž neustále hovoří hromadné sdělovací prostředky na Západě.“
‚Cítili jsme se, jako kdybychom šli do války.‘ Seriál probudil bolestné vzpomínky Litevců na Černobyl
Číst článek
Čechoslováci se na rozdíl od západních sousedů kvůli nevědomosti nemohli připravit na radioaktivní spad. V Rakousku úřady uzavíraly dětská pískoviště, rozdávaly jodové tablety, obyvatelům radily, ať v kritické dny nevychází z domu. V Německu stát varoval před pitím mléka a kontroloval nezávadnost potravin.
V tuzemsku si zatím lidé užívali jarního slunce a v ulicích slavili První máj. „Nehoda se stala v Černobylu na Ukrajině. Není jasné, kdy se odehrála, ale víme, že radioaktivní mrak zasáhl pět sousedních zemí. Švédští vědci oznámili, že po nočním dešti vzrostla úroveň radioaktivity až stokrát,“ informovala v reportáži BBC.
Informace ze zahraničních médií
Důvěryhodné informace měli v Československu jen ti, kteří naladili vlny Hlasu Ameriky, Svobodné Evropy nebo jako publicista Jan Petránek vysílání rádia BBC. „Najednou jsem se dovídal ke svému úžasu, že ve Finsku začalo velice podivné pozdvižení, že tam měří nebývalou radioaktivitu,“ popisoval Petránek Radiožurnálu.
SERIÁL VS. REALITA: Trojice potápěčů, likvidátoři, bioroboti. Kdo byli hrdinové černobylské tragédie?
Číst článek
Hodnoty v Československu podle Rozhlasových novin ze 30. dubna měřila celá řada orgánů – meteorologové, jaderné elektrárny nebo technická pracoviště: „Jejich poznatky z měření, které vyhodnocují Ministerstvo zdravotnictví České socialistické republiky a Ministerstvo zdravotnictví Slovenské socialistické republiky, ukazují, že není ohroženo zdraví obyvatelstva, a že proto není třeba přijímat zvláštní opatření na území Československa.“
Radioaktivní mrak byl po havárii i nad Československem, vzdálenost od elektrárny ale zdejší obyvatelstvo ochránila před vážnějšími dopady. „Dodneška se setkávám s dotazy: ‚Byli jsme na horách, krásně bylo, zmokli jsme, co nám to mohlo udělat?‘ Nic,“ popsala jaderná fyzička Dana Drábová.
Přesvědčit se o pravé povaze škod do Černobylu přijel 11 let po nehodě i český prezident Václav Havel. Byl vůbec první hlavou některého státu, která místo zatím nejvážnější havárie při mírovém využití jaderné energie navštívila.
