Česko má ve vesmíru první nanodružici, vynesla ji tam indická raketa.

Indická raketa PSLV-C38 v pátek časně ráno SELČ vynesla na oběžnou dráhu kolem Země první českou technologickou nanodružici VZLUSAT-1. Na svých internetových stránkách o tom informoval český Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLU), který tento malý satelit vyvinul ve spolupráci s českými firmami a univerzitami.

Dillí / Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nanodružice jak ji prezentuje český Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLU). | Foto: reprofoto Vzlusat1.cz | Zdroj: Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLU)

Raketa byla vypuštěna z indického kosmodromu na ostrově Šríharikota v Bengálském zálivu. Společně s českou družicí dopravila na orbitu 29 dalších nanosatelitů - družic, které váží méně než deset kilogramů - ze 14 zemí. Podle agentury jde o aparáty například Slovenska, Belgie, Litvy, Lotyšska a Rakouska.

VZLUSAT-1 bude plnit tři experimenty, jejichž cílem je ověřit nové výrobky a technologie na oběžné dráze. Na palubě má miniaturizovaný rentgenový dalekohled, nový typ kompozitního materiálu pro stínění kosmické radiace a vědecký přístroj FIPEX pro měření koncentrace kyslíku v termosféře.

Indická raketa, která vynesla na oběžnou dráhu kolem Země první českou technologickou družici VZLUSAT-1. | Foto: P. Ravikumar | Zdroj: Reuters

O plné funkčnosti satelitu a jeho přístrojů se vědci budou moci přesvědčit až za několik dnů. Životnost družice je odhadována na dva roky, během nichž bude možné provádět uvedené experimenty a ověřování nových technologií v kosmu.

Projekt VZLUSAT-1 je podle VZLU příkladem úspěšné spolupráce českých výzkumných pracovišť s průmyslem. Kromě toho experiment FIPEX je součástí mezinárodní mise QB50 - v rámci níž bylo vypuštěno na 50 nanodružic z celého světa - a přispívá tak k zapojení České republiky do mezinárodních kosmických aktivit.

Pokud jde o účastníky programu VZLUSAT-1, na vývoji miniaturizovaného rentgenového dalekohledu se podílely firma Rigaku Innovative Technologies Europe, HVM PLASMA a Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze. Kompozitní materiál pro stínění radiace vyvinuly firmy 5M s TTS a čidla pro měření vlastností tohoto materiálu dodala firma Innovative Sensor Technology. Na řízení družice pomocí pozemní radiové stanice se podílí Katedra aplikované elektroniky a telekomunikací Západočeské univerzity v Plzni.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme