Pražská zvířecí záchranka při povodních přijímala hladové rorýse i mláďata z odplavených hnízd
Sídlo Pražské zvířecí záchranky v Michli zaplavil po nedávných vydatných deštích rozvodněný potok Botič, přesto služba během většiny povodňových dní fungovala. Často se prý záchranáři museli postarat o hladové rorýse či o mláďata vodních ptáků.
„My jsme nefungovali jenom jeden den. To bylo minulé pondělí, kdy nás spláchla voda a museli jsme řešit akutně povodeň u nás, v našem sídle. A druhý den v úterý už jsme normálně jezdili a zachraňovali zvířata, kterých bylo opravdu mnoho,“ uvedl záchranář z Pražské zvířecí záchranky David Zítek.
Často se prý ochránci museli postarat o rorýse obecného. Ten kvůli dlouhým dešťům neměl dost potravy, protože se živí poletujícím hmyzem. „Rorýsů tady v Praze jsme měli za dva dny, za to pondělí a úterý cirka šedesát,“ popsal Zítek.
Obecně však povodní nejvíce utrpěli vodní ptáci. O hnízda přišly labutě a kachny. „Měli jsme případy, kdy jsme přijímali kachňátko, které to odplavilo někde na Smíchově a našlo se samostatné, takových případů bylo dost,“ přiblížil Zítek.
Hnízdo si podle něj ptáci umí poměrně rychle vybudovat znovu. A i jinak si příroda s následky velké vody většinou poradí sama.
„Lidský zásah je správný ve chvíli, kdy někdo najde třeba ptáče na zemi a ví, že je bezprizorní, poradí se s námi a případně nám ho dá do péče a my se o něj postaráme. Ale jinak samozřejmě nemůžeme chodit a nahrazovat jim hnízda nebo jim brát vejce z hnízd, ta příroda se s tím musí vypořádat sama. My zasahujeme až v případech, kdy je to opravdu nutné,“ poznamenal Zítek.
Velká voda ovlivnila také počet ryb v řadě pražských rybníků. Ryby vpluly do Vltavy a je možné, že se dostaly až do Německa.
Komu povodeň prospěla, je ropucha zelená. Žije v suchých terénech, kde je potřeba sezónních kaluží, aby se rozmnožovala. Velké srážky jí vytvořily ideální podmínky.
